Sloky Trochu Smutné Lásky - Hana Zagorová перевод на немецкий

Sloky Trochu Smutné Lásky

Proč jsi mě tenkrát potkal před biáskem
A proč Ti tenkrát zrovna lístek zbyl
Proč hráli tenkrát film o velké lásce
A Ty jsi přitom strašně blízko byl.
Vždyť já, já jsem měla šestnáct, šestnáct oči matné
Tvým prvním dotykem co dlaň mi začal hřát,
Když Delon líbal dívku na tom plátně
že jsem to já a Ty mě začalo se zdát.

Proč jsi mi potom napsal z Frýdku Místku
Básničku lásky nocí májových
A proč ten příběh na maličkém lístku
Změnil se náhle v scénář filmový.
Mých šestnáct let
Sny v obláčcích i troskách,
Poznal si líp než máma já a svět,
Ten film byl pro mě vždycky samý Oskar
A ještě dneska znám jej celý na spaměť.

Já neptala se jak jsi stár, jen máš mě rád a jsi li fér,
Byls láska má a kamarád, můj scénárista režisér,
Byls útěk plný návratů, můj první dotek bez šatů, můj smích.

Já měnila jsem na Tvé přání účes, vůni, sukni střih
A slíbila jsem na počkání spoustu věcí bláznivých,
Když chtěl si bosé milování, já Tě tenkrát bez váhání
Políbila v závějích.

Pak už jsi nepsal, přišla jenom páska
Je na ní píseň, příběh prý je náš
Dal si jí název "Trošku smutná láska"
A má ji zpívat dívka, kterou znáš.
Mám ji zpívat já a poprvé mě mrzí,
že všechny sály nejsou s oponou,
Vždyť lidi rádi při písničkách slzí,
Však zpěvák musí vždycky skončit s úklonou.

Strophen einer etwas traurigen Liebe

Warum hast du mich damals vor dem Kino getroffen
Und warum blieb ausgerechnet dir eine Karte übrig
Warum spielten sie damals einen Film über große Liebe
Und du standest dabei so schrecklich nah.
Dabei war ich, ich war sechzehn, sechzehn mit matten Augen
Deine erste Berührung begann meine Hand zu wärmen,
Als Delon ein Mädchen auf der Leinwand küsste
Dachte ich plötzlich, ich bin es und du fingst an zu träumen.

Warum schriebst du mir später aus Frydek-Mistek
Ein Liebesgedicht der Mainächte
Und warum verwandelte sich diese Geschichte auf einem winzigen Zettel
Plötzlich in ein Filmskript.
Meine sechzehn Jahre
Träume in Wolken und Trümmern,
Du kanntest sie besser als Mama, ich und die Welt,
Dieser Film war für mich immer nur Oscars
Und noch heute kenne ich ihn komplett auswendig.

Ich fragte nie wie alt du bist, nur ob du mich liebst und fair bist,
Du warst meine Liebe und Freund, mein Drehbuchautor und Regisseur,
Du warst die Flucht voller Rückkehr, meine erste Berührung ohne Kleider, mein Lachen.

Ich änderte auf deinen Wunsch Frisur, Duft, Rockschnitt
Und versprach spontan so manch verrückte Dinge,
Als du barfüßige Liebe wolltest, habe ich dich damals ohne Zögern
In Schneewehen geküsst.

Dann schriebst du nicht mehr, es kam nur ein Band
Darauf ein Lied, die Geschichte soll unsere sein
Du nanntest es "Etwas traurige Liebe"
Und ein Mädchen, das du kennst, soll es singen.
Ich soll es singen und zum ersten Mal bereue ich,
Dass nicht alle Säle mit Vorhängen sind,
Denn Menschen weinen gerne bei Liedern,
Doch der Sänger muss immer mit einer Verbeugung enden.