Текст и перевод песни Helena Vondráčková, Josef Vobruba & Orchestr Karla Krautgartnera - Poslední Prázdniny

Poslední Prázdniny

Ráno slunce tvář svou nakloní,
Vítám ptačí zpěv a smích,
Ráda čtu ve stínu jabloní
Příběh mužů statečných.
Zvlášť ten, co se vůbec nebojí,
Získal navždy přízeň mou,
říkáš, tvůj žal prý se nehojí,
Láska má je pouhou hrou.
Srovnej sám slůvka tvá,
Jsou tupý krásný nůž,
Takový žádný muž
Nepoužívá.
Stmívá se, končí den poslední
Prázdnin mých už posledních,
Tím pádem se všechno promění,
Přijď, na mě zlý smutek dých'.
Srovnej sám slůvka tvá,
Jsou tupý krásný nůž,
Takový žádný muž
Nepoužívá.
Stmívá se, končí den poslední
Prázdnin mých už posledních,
Tím pádem se všechno promění,
Přijď, na mě zlý smutek dých',
Prázdnin mých už posledních,
Prázdnin mých už posledních,
Prázdnin mých už posledních.

Dernières Vacances

Le soleil incline son visage le matin,
Je salue le chant des oiseaux et les rires,
J'aime lire à l'ombre des pommiers
L'histoire des hommes courageux.
Surtout celui qui n'a peur de rien,
Il a gagné mon affection à jamais,
Tu dis que ta douleur ne se guérit pas,
Mon amour est un simple jeu.
Compare toi-même tes paroles,
Ce sont des couteaux ternes et beaux,
Aucun homme
Ne les utilise.
La nuit tombe, le dernier jour se termine
Mes dernières vacances déjà,
Tout changera donc,
Viens, mauvais chagrin souffle sur moi.
Compare toi-même tes paroles,
Ce sont des couteaux ternes et beaux,
Aucun homme
Ne les utilise.
La nuit tombe, le dernier jour se termine
Mes dernières vacances déjà,
Tout changera donc,
Viens, mauvais chagrin souffle sur moi,
Mes dernières vacances déjà,
Mes dernières vacances déjà,
Mes dernières vacances déjà.