Текст и перевод песни Helena Vondráčková, Vítězslav Hádl & Studiový orchestr - Šumař

Šumař

Ten chlapík jménem tuším Filip,
Co bydlí kousek od nás níž.
Tak nějak na mě se vám přilíp,
A věřte je to s ním kříž.
On totiž jeví značnou snahu,
Muzikou rozjasnit mou tvář.
Za mnou se táhne v jednom tahu,
Tahací harmonikář.
Ten šumař nástroj věčně týrá,
že snad mě zbaví černých můr.
To na mě vůbec nezabírá,
Jsem jak ten šafářům dvůr, jé.
Ten hoch je hráčem horších kvalit
A přesto hvězdou by byl rád.
Či možná, že mě chce jen balit,
Tak zkouší na mě to hrát.
Ten šumař nástroj věčně týrá,
že snad mě získá s hudbou snáz.
To na mě vůbec nezabírá,
Jsem jak ta kamenná hráz, jé.
Tak chodí za mnou ve svém drezu
A zmačkne vždycky tentýž kus.
Být spolek na ochranu jazzu,
Však by mu zatrh to blues.
Ten šumař nástroj věčně týrá,
Až prsty má už dřevěné.
Na hudbu se však neumírá,
Na lásku teprve ne, jé.
Ten šumař nástroj věčně týrá,
Až prsty má už dřevěné.
Na hudbu se však neumírá,
Na lásku teprve ne, jé.

Accordionist

That guy whose name is, I think, Philip,
Who lives a little bit down the road from us.
Has somehow attached himself to me,
And believe me, he's a cross to bear.
He shows considerable effort,
Brightening my face with music.
He trails after me incessantly,
Accordionist in tow.
That accordionist is constantly torturing his instrument,
Thinking he can rid me of my dark moods.
It doesn't work on me at all,
I'm like a farmer's yard, oh yeah.
That boy is a player of worse qualities
And still he would like to be a star.
Or perhaps he just wants to woo me,
So he tries to play on me.
That accordionist is constantly torturing his instrument,
Thinking he can win me over with music more easily.
It doesn't work on me at all,
I'm like a stone dam, oh yeah.
So he walks behind me in his uniform
And always plays the same piece.
If there were an association for the protection of jazz,
They would forbid him from playing the blues.
That accordionist is constantly torturing his instrument,
Until his fingers are wooden.
But one doesn't die from music,
And certainly not from love, oh yeah.
That accordionist is constantly torturing his instrument,
Until his fingers are wooden.
But one doesn't die from music,
And certainly not from love, oh yeah.