Текст и перевод песни Jakub Smolik - Popelky

Popelky

Kolik je v řádku not a kolik nad linkou být smí?
Kolik je dětskejch úst, co zamkneš pralinkou, kdož ví?
A proč je táto v abecedě před el ká?
Řekni táto, ale vážně, byla Popelka?

Proč si dívky rády hrajou na velký?
A pak pláčou jako malý Popelky?
Popel krásy, hrášek touhy není lék
Přitom schází jen ten pouhý oříšek

Kolik je písku na poušti, kolik tou pouští vede cest?
Když éro zemi opouští, co všechno s sebou musí nést?
A může se táto malý změnit ve velký?
Ale řekni táto, jsou teď ještě Popelky?

Je to krásný hrát si věčně s otázkou
Jak je krásný běžet dál i za láskou
Věčně běžet, ptát se světem řeknu vám
Proto fandím dětem a všem Popelkám

Cinderella

How many notes are on a line and how many can be placed above the line?
How many children's mouths can you shut with a praline, who knows?
And why does "D" come before "E" in the alphabet?
Tell me, daddy, but seriously, was there a Cinderella?

Why do girls like to pretend to be grown-up?
And then cry like little Cinderellas?
The ashes of beauty, the pea of desire, are no cure
Yet all that is missing is that single nut

How much sand is there in the desert, how many paths lead through that desert?
When an airplane leaves the ground, what all must it carry with it?
And can a little daddy turn into a big daddy?
But tell me, daddy, are there still Cinderellas now?

It is beautiful to play forever with the question
How beautiful it is to keep running even for love
To keep running forever, asking questions with the world, I tell you
That's why I cheer for the children and all the Cinderellas