Starý šenk - Jana Kratochvilova feat. Kroky Frantiska Janecka перевод на немецкий

Starý šenk

V malém šenku sedávám
Vkládám dlaň na starý trám
V drsném dřevě ožívá brázda rozpuklá
Tady každou třísku znám
Strop, i dveře dokořán
Červotoč neprotká tkáň
V které dřímá duše má

Stačí vám za stůl usednout
A rázem plní každý kout
Záblesky houslí a matný smích
Na léta, kdy tu vládl flám
Na sloky písní cikánských
Na úsměv pouhý já vzpomínám

Na tváře, které zdobí knír
Na víno jako elixír
Na tanec dlouhý já vzpomínám
Na stíny lahví baňatých
Na lampy v kterých zpívá líh

Cikán chodí tmoucí tmou
Noci mají příchuť zlou
A tou stezkou promítnou léta na tvou skráň
Světla v očích sůvy lžou
Housle dávno mrtvé jsou
A přesto jejich pyšný tón stále v duchu slýchávám

Stačí vám za stůl usednout
A rázem plní každý kout
Záblesky houslí a matný smích
Na léta, kdy tu vládl flám
Na sloky písní cikánských
Na úsměv pouhý já vzpomínám

Na tváře, které zdobí knír
Na víno jako elixír
Na tanec dlouhý já vzpomínám
Na stíny lahví baňatých
Na lampy v kterých zpívá líh

Stačí vám za stůl usednout
A rázem plní každý kout
Záblesky houslí a matný smích
Na léta, kdy tu vládl flám
Na sloky písní cikánských
Na úsměv pouhý já vzpomínám

Na tváře, které zdobí knír
Na víno jako elixír
Na tanec dlouhý já vzpomínám
Na stíny lahví baňatých
Na lampy v kterých zpívá líh

Alte Schenke

In einer kleinen Schenke sitze ich
Ich lege die Handfläche auf den alten Balken
Im rauen Holz erwacht eine rissige Furche
Hier kenne ich jeden Splitter
Die Decke, auch die Tür weit offen
Der Holzwurm durchwebt nicht das Gewebe
In dem meine Seele schlummert

Es genügt Ihnen, sich an den Tisch zu setzen
Und sogleich erfüllt jeden Winkel
Aufblitzen von Geigen und gedämpftes Lachen
An die Jahre, als hier das Zechgelage herrschte
An die Strophen der Zigeunerlieder
An ein bloßes Lächeln erinnere ich mich

An Gesichter, die ein Schnurrbart ziert
An Wein wie ein Elixier
An den langen Tanz erinnere ich mich
An die Schatten bauchiger Flaschen
An die Lampen, in denen der Spiritus singt

Der Zigeuner geht durch finstere Nacht
Die Nächte haben einen bösen Beigeschmack
Und auf diesem Pfad projizieren sich die Jahre auf Ihre Schläfe
Die Lichter in den Augen der Eule lügen
Die Geigen sind längst tot
Und doch höre ich ihren stolzen Ton immer noch im Geiste

Es genügt Ihnen, sich an den Tisch zu setzen
Und sogleich erfüllt jeden Winkel
Aufblitzen von Geigen und gedämpftes Lachen
An die Jahre, als hier das Zechgelage herrschte
An die Strophen der Zigeunerlieder
An ein bloßes Lächeln erinnere ich mich

An Gesichter, die ein Schnurrbart ziert
An Wein wie ein Elixier
An den langen Tanz erinnere ich mich
An die Schatten bauchiger Flaschen
An die Lampen, in denen der Spiritus singt

Es genügt Ihnen, sich an den Tisch zu setzen
Und sogleich erfüllt jeden Winkel
Aufblitzen von Geigen und gedämpftes Lachen
An die Jahre, als hier das Zechgelage herrschte
An die Strophen der Zigeunerlieder
An ein bloßes Lächeln erinnere ich mich

An Gesichter, die ein Schnurrbart ziert
An Wein wie ein Elixier
An den langen Tanz erinnere ich mich
An die Schatten bauchiger Flaschen
An die Lampen, in denen der Spiritus singt