Текст и перевод песни Jaromír Nohavica - Pritel

Pritel

Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten čas
Táhlo nám na dvacet a slunko bylo v nás
Vrabci nám jedli z ruky
život šel bez záruky
Ale taky bez příkras

Možná že hloupý ale krásný byl náš svět
Zdál se nám opojný jak dvacka cigaret
A všechna tajná přání
Plnila se na počkání
Anebo rovnou hned

Kam jsme se poděli
Kam jsme se to poděli
Kde je ti konec můj jediný příteli
Zmizels mi nevím kam
Sám sám sám
Jsem tady sám

Jestlipak vzpomínáš si ještě na tu noc
Jich bylo pět a tys mi přišel na pomoc
Jó tehdy nebýt tebe
Tak z mých dvanácti žeber
Nezůstalo příliš moc

Dneska už nevím jestli přiběh by jsi zas
Jak tě tak slyším máš už trochu vyšší hlas
A vlasy vlasy kratší
Jó bývali jsme mladší
No a co vem to ďas

Kam jsme se poděli
Kam jsme se to poděli
Kde je ti konec můj jediný příteli
Zmizels mi nevím kam
Sám sám sám
Peru se teď sám
Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten rok
Každá naše píseň měla nejmíň třicet slok
A my dva jako jeden
Ze starých reprobeden
Přes moře jak přes potok

Tvůj děda říkal Ono se to uklidní
Měl pravdu přišla potom spousta malých dní
A byla velká voda
Vzala nám co jí kdo dal
A tobě i to poslední

Kam jsme se poděli
Kam jsme se to poděli
Kde je ti konec můj jediný příteli
Zmizels mi nevím kam
Sám sám sám
Zpívám tady sám

Jestlipak vzpomínáš si na to jakýs byl
Jenom mi netvrď že tě život naučil
člověk to není páčka
Kterou si kdo chce mačká
To už jsem dávno pochopil

A taky vím že srdce rukou nechytím
Jak jsem se změnil já tak změnil ses i ty
A přesto líto je mi
že už nám nad písněmi
Společné slunko nesvítí

Kam jsme se poděli
Kam jsme se to poděli
Kde je ti konec můj bývalý příteli
Zmizels mi nevím kam
Sám sám sám
Dýchám tady sám

L'ami

Si tu te rappelles encore ce temps
On approchait de vingt ans et le soleil était en nous
Les moineaux mangeaient dans notre main
La vie allait sans garantie
Mais aussi sans fard

Peut-être que notre monde était stupide mais beau
Il nous semblait enivrant comme une vingtaine de cigarettes
Et tous les vœux secrets
Se réalisaient à l'instant
Ou carrément tout de suite

Où sommes-nous passés
Où sommes-nous passés
Où es-tu mon seul ami
Tu as disparu je ne sais où
Seul seul seul
Je suis seul ici

Si tu te rappelles encore cette nuit
Ils étaient cinq et tu es venu à mon secours
Oh si tu n'avais pas été là
Alors de mes douze côtes
Il n'en serait pas resté grand-chose

Aujourd'hui je ne sais pas si tu viendrais encore
À ce que j'entends, ta voix est un peu plus haute
Et tes cheveux, tes cheveux plus courts
Oh on était plus jeunes
Et alors, qu'est-ce que ça fait

Où sommes-nous passés
Où sommes-nous passés
Où es-tu mon seul ami
Tu as disparu je ne sais où
Seul seul seul
Je me bats seul maintenant
Si tu te rappelles encore cette année
Chacune de nos chansons avait au moins trente couplets
Et nous deux comme un seul
Dans les vieilles enceintes
Par-dessus la mer comme par-dessus un ruisseau

Ton grand-père disait : Ça va s'arranger
Il avait raison, beaucoup de petits jours sont arrivés ensuite
Et il y a eu la grande eau
Elle a pris à chacun ce qu'il lui avait donné
Et à toi, même le dernier

Où sommes-nous passés
Où sommes-nous passés
Où es-tu mon seul ami
Tu as disparu je ne sais où
Seul seul seul
Je chante ici tout seul

Si tu te rappelles comment tu étais
Ne me dis pas que la vie t'a appris
L'homme n'est pas un interrupteur
Qu'on peut actionner à volonté
Ça, je l'ai compris depuis longtemps

Et je sais aussi que je n'attraperai pas un cœur avec la main
Comme j'ai changé, tu as changé aussi
Et pourtant je regrette
Que sur nos chansons
Le même soleil ne brille plus

Où sommes-nous passés
Où sommes-nous passés
Où es-tu mon ancien ami
Tu as disparu je ne sais où
Seul seul seul
Je respire ici tout seul