Текст и перевод песни Karel Plíhal - Hrací strojek

Hrací strojek

Nad svátečním pitím čekáš, kdy už chytím
Kdy už jiskra přeskočí
Náhle mezi řečí ve tmě ruka něčí
Zlatým klíčkem otočí

Stává se to zřídka, čas jak stará zídka
Na prášek se rozdrolí
Pán se dvorně klaní, k tanci vyzve paní
Roztáčí se soukolí

R: Tiše cinká strojek hrací, tóny hodné mistra skláře
Mizí v dálce kdesi v mracích, kde se rozpouštějí v páře

Pán se stále klaní roztančené paní
Nic jinýho neumí
Ač má v hlavě zmatky, kolečka a drátky
Jeho vášně utlumí

Tak jí aspoň znova šeptá něžná slova
Ona se jen usmívá
Ve strojku to chřestí, zvonivýho štěstí
Pomaloučku ubývá

Poslední dvě noty zpité do němoty
Mizí na dně skleniček
Pán se ohnul v pase, a tak skončila se
Krátká láska na klíček

Le Jouet Musical

Tu attends près de notre boisson festive, impatient que je t'attire,
Que l'étincelle jaillisse,
Soudain, au milieu de nos paroles, dans l'obscurité, une main inconnue
Tourne la clé d'or.

C'est rare, le temps comme un vieux mur,
S'effondre en poussière.
Le gentilhomme s'incline avec courtoisie, invite la dame à danser,
Le rouage se met en mouvement.

R: Le jouet musical tinte doucement, des mélodies dignes d'un maître verrier,
Disparaissent au loin, là-haut dans les nuages, où elles se dissolvent en vapeur.

Le gentilhomme s'incline toujours devant la dame enivrée de danse,
Il ne sait rien faire d'autre.
Bien que son esprit soit rempli de confusion, de rouages et de fils,
Ses passions s'apaisent.

Alors il lui murmure à nouveau des mots tendres,
Elle se contente de sourire.
Le jouet crépite, un bonheur sonnant,
Il diminue lentement.

Les deux dernières notes, noyées dans le silence,
Disparaissent au fond des verres.
Le gentilhomme s'est penché en avant, et ainsi s'est achevée
Une brève histoire d'amour à manivelle.