Текст и перевод песни Karel Plíhal - Imperial Blues

Imperial Blues

Můj svět je plný samých dveří
Chodívám denně kolem nich
Můj svět je plný hotelových dveří zamčených
Chodby jsou bezedné a jako vejce vejci
Nebo hrobu hrob se podobají
Ztrácím se v nich celý, ty chodby na mě číhají
Pro dnešek jsem jen číslo čtyři
Zítra zas devadesát
Se vším se člověk nějak smíří
Jen když má kam jít spát
Ale ty sny plné samých dveří
Věčně ho provázejí
A on pak celý smutný věří, a tolik ho to tíží
Že i nebe samá chodba je a že prý jede do ráje
Nebeskou zdviží.

Imperial Blues

My world is full of doors
I walk around them every day
My world is full of locked hotel doors
The corridors are endless and all look the same
Or they resemble the grave
I get completely lost in them, the corridors lie in wait for me
For today, I am just room number four
Tomorrow, I'll be ninety
Over time, one learns to come to terms with things
As long as one has a place to sleep
But those dreams filled with doors
Always follow him around
And then he becomes so sad and believes, and it weighs so heavily on him
That even Heaven is just a corridor and that he is apparently going to Heaven
By means of a celestial lift.