Текст и перевод песни Karel Plíhal - Vločka

Vločka

Vločky jsou hvězdy, co nehasnou, když sluncdm vystrčí hlavu.
Jedna z nich ležela před masnou, uprostřed vzteklýho davu.
Bylo to minulou sobotu, dostali hovězí přední.
Ona koukala zoufale na botu, která se zjevila před ní.
Dlouho se v rozpacích strojila v oblacích pro tuto sváteční chvíli.
Po vzoru básníků za cenu zániku letěla, aby svět byl aspoň na chvilku nevinně bílý.
Pak řezník vytáhl roletu, nikdo si nevšimnul asi.
Té vločky středního doletu s náloží něhy a krásy.
Zmizela pod jednou z podrážek, na vločkách jaksi se nelpí.
Leda kdyby tak pronikla do drážek nějaké Gotové LP.
Dlouho se v rozpacích strojila v oblacích pro tuto sváteční chvíli.
Po vzoru básníků za cenu zániku letěla, aby svět byl aspoň na chvilku nevinně bílý.
Nebuďme ke vločkám neteční, to pro nás v bolestech tají.
Aby nám v dutině lebeční nezbylo jen, co kde mají.

Snowflake

Snowflakes are stars that never fade, not even when the sun pokes its head out.
One of them lay in front of a butcher shop, in the middle of an angry crowd.
It was last Saturday, when they got forequarter of beef.
She looked desperately at the shoe that appeared in front of her.
She hesitated for a long time, getting ready in the clouds for this festive moment.
Following the poets' example, at the cost of her own end, she flew down to make the world innocent and white, at least for a moment.
Then the butcher pulled up the roller blind, but nobody seemed to notice.
That snowflake of medium range, carrying a load of tenderness and beauty.
She disappeared under one of the soles, as snowflakes tend to do.
Only if she could penetrate the grooves of some LP by the Goths.
She hesitated for a long time, getting ready in the clouds for this festive moment.
Following the poets' example, at the cost of her own end, she flew down to make the world innocent and white, at least for a moment.
Let's not be indifferent to snowflakes, that's what they hide from us in pain.
So that our skulls are not left with just what's in them.