Marika - Karel Zich, Jan Hrábek & Studiový orchestr перевод на английский

Marika

Její tvář je bílá
hořký úsměv kolem úst
do očí jí slunce zapadá
v dlaních svírá přání
a z něj nechce štěstí růst
i den je jako sen a sen se zdá
půlnoc je přítel
který odchází v dál ráno
neutěší pláč, proč nejde spát
Marika, Marika
má démantová líčka
něžně je slunce hýčká
víš proč
Marika, Marika
má z plátků růží víčka
vlídná jak horská říčka
víš proč.

Možná že ji miloval
snad měl ji rád
líbil se jí víc než já
jenže cestu zpátky
nikdy nechtěl znát
těžký úděl je být sám
trápení a svízel
dal ti pouze mámo
dětskou náruč, žádný klam
Marika, Marika
má vlásky roztoulané
večer, když vítr vane
víš proč
Marika, Marika
má horké dlaně
v očích ji oheň plane.

První krátká slůvka
zná teď její syn
kdo jí mohl více dát
nejkrásnější úděl
potkal její stín
kdo ji může mít víc rád
tobě táto zbývá
z lásky prázdnota a bláto
ze všech jistot jedno snad
už víš proč
Marika, Marika
má v srdci křídla ptáčků
letících do obláčků
víš proč
Marika, Marika
zná touhu dětských vláčků
ale život má někdy plno háčků
víš proč.
Marika, Marika
Marika, Marika.

Marika

Her face is white,
a bitter smile around her lips.
The sun sets in her eyes,
in her hands she clutches a wish,
and from it, happiness refuses to grow.
Even the day is like a dream, and the dream seems real.
Midnight is a friend
who leaves in the distant morning,
doesn't comfort her cries, why she can't sleep.
Marika, Marika,
has diamond cheeks,
tenderly the sun caresses them.
Do you know why?
Marika, Marika,
has eyelids of rose petals,
gentle as a mountain stream.
Do you know why?

Maybe he loved her,
perhaps he cared for her.
She liked him more than me,
but the way back
he never wanted to know.
A heavy burden it is to be alone,
suffering and hardship
he only gave you, mother,
a child's embrace, no deception.
Marika, Marika,
has hair untamed,
in the evening when the wind blows.
Do you know why?
Marika, Marika,
has hot hands,
fire burns in her eyes.

The first short words
her son now knows.
Who could give her more?
The most beautiful fate
touched her shadow.
Who could love her more?
To you, father, remains
from love, emptiness and mud.
Of all certainties, one perhaps:
you now know why.
Marika, Marika,
has the wings of little birds in her heart,
flying into the clouds.
Do you know why?
Marika, Marika,
knows the yearning of children's toy trains,
but life sometimes has many snags.
Do you know why?
Marika, Marika,
Marika, Marika.