Текст и перевод песни Lucie Bílá - Kocicka Vrahoun

Kocicka Vrahoun

Pozdního slunce šikmé paprsky
Na holé kůži se mi rozprskly
Byla jsem komárem v laterně magice
A temně horkem puklá ulice

V prachu se válely zbytky prádelních šňůr
Vybledlé kolíky a dole divně voněl dvůr
Ta půda byla pole I zvon I strach z nebe
Bylo mi jedno jestli jsem v tom
Tam vedle tebe

Tenkrát jsem to jasně věděla
Co jsem měla co jsem neměla
Polibky chutnaly jak nezralé ořechy
A milosrdné deště mlátily do střechy

Neuměla jsem pít a kouřit a myslet na peníze
V nebi jsem tenkrát kopala křídlo v první lize
Bala jsem se fotografů, režisérů, starejch chlapů
Stalina, Kuby, mrakodrapů, sirén, kasáren a kaváren

Vracím se zpátky někam po kamenným mostě
Brodím se haldami pohlednic, starými sešity
Nezapomněla jsem ani já ani ty
Neznamená to ale vůbec nic

Kočička – vrahoun žongluje se svou myší
Lidé jsou najednou plaší a divně tiší
A už je jedno kdo s kým žije
Kdo koho miluje a kdo koho bije

Little Cat Murderer

The slanting rays of the late sun
Splattered all over my bare skin
I was a moth in a magic lantern
And the street cracked open with the heat

The remains of washing lines rolled around in the dust
Faded clothes pegs and the courtyard smelt strange
That land was a battlefield A bell A fear of heaven
I didn't care if I was in it
There, next to you

Back then I knew it clearly
What things I should and should not have had
Kisses tasted like unripe nuts
And merciful rain hammered on the roof

I didn't know how to drink or smoke or think about money
In Heaven back then I kicked wing in the first team
I was afraid of photographers, directors, old men
Stalin, Cuba, skyscrapers, sirens, barracks and coffee shops

I'm returning back somewhere over a stone bridge
I'm wading through piles of postcards, old exercise books
Neither I nor you forgot
But it doesn't mean anything at all

Little Cat - murderer juggles with its mouse
People are suddenly scared and strangely quiet
And it doesn't matter who lives with who anymore
Who loves who and who hits who