Текст и перевод песни Lucie Bílá - Pisen Samotarky

Pisen Samotarky

Já samotářka samotná jdu noci vstříc a šeru koutů
A otěž sejmu představám a pochytám je do kornoutů
A náhle aniž vím, už mi nic nechybí, jsem s ním

Já samotářka najednou se samotou se vypořádám
On vlastně vůbec netuší, že potají mu z ruky hádám
Co má se mu kdy stát a co můj nejdražší má rád

Má tak rád, když s úsměvem ho vítám,
když jdem tmou a nábřeží už dřímá
Je nesvůj, když den mě neobjímá
A jeho drobných něžností se sotva dopočítám

Když pak mží, tak on mě pláštěm chrání,
zmokne sám, když přenáší mě louží
Jen se dotknem a vím, jak po mně touží
Snad nosil by mě na rukou v tom dešti do svítání

Tohle já si jen tak nalhávám,
sama mluvím se sebou i tentokrát
Beznaděj, jen sebeklam - to znám
Jenže já věřím v slůvko snad

Když svítá a mlha zvolna stoupá
pryč je déšť a s ním i on se ztrácí
Dům z karet se rozpadá a kácí
zas na světě jsi samotná, co naděláš, ty hloupá

Sen končí, proč já se koncům bráním?
Příběh můj je přeludem, jen zdáním
Co na tom, jdi samotářko za ním
s tou věčnou touhou po něčem, co nemůže ti dát

Má lásko, má lásko, má lásko, proč jinou máš tak rád?

Samotary Song

As a solitary wanderer, I walk in the night and in the darkest corners
And I let the reins of my imagination run wild
And suddenly, without me knowing, I'm missing nothing, I'm with him

As a solitary wanderer, I can suddenly deal with my solitude
He doesn't even know that I secretly guess his every move
What is bound to happen to him and what my beloved enjoys

He loves it when I welcome him with a smile
When we walk in the dark and the waterfront is already asleep
He's upset when the sun doesn't shine on me
And I can hardly count his small moments of tenderness

When it drizzles, he protects me with his coat
He gets wet himself when he carries me through puddles
With just a touch, I know how he longs for me
Perhaps he would carry me in his arms in that rain until dawn

This is something I just imagine
Once again, I'm just talking to myself
Despair, just self-deception - I know it
But I believe in the word "maybe"

When dawn breaks and the fog slowly rises
The rain is gone and with it, he disappears
The house of cards crumbles and falls apart
You're alone in the world again, what can you do, you fool

The dream is over, why do I resist the end?
My story is an illusion, just a fantasy
Never mind, solitary wanderer, go after him
With that eternal longing for something he cannot give you

My love, my love, my love, why do you love another so much?