Julie - Lucie Vondráčková перевод на немецкий

Julie

Učím se ten monolog
Tak zvláštny se mi zdá
V něm na počest Julie
Je právě dnes bál
Tam potkáva Rómea
V těch stredověkých zdech
O rok víc než Julii
Je právě dnes mně

Žádny bál
Žádna hudba která nepřestává
Ke mně pod balkón
Nevím kdo se bude krást

Čím to je, že jejich láska stála
Tá mě nikdy vábit nepřestáva
Čim je to, si ty Rómeo?

Nikdo nejde s pochodní
Tím labyrintem k nám
O rok víc než Julie
Ja právě dnes mám
Neříka mi mám te rád
Tak život můj si vem
O rok dál než Júlie
O rok dál já sem

Žádny bál ani hudba,
Která nepřestáva
Za mnou pod balkón
Nevím kdo se bude krást
Čím to je, že dál tá láska stála
Tá me nikdy vábit nepřestáva
Čím je to, si ty Rómeo?

Učím se ten monolog
A náhle se mi zdá
Že ta smutná Julie sem
Právě dnes já

Krásny bál zvláčtní hudba,
Která nepřestáva
Za mnou pod balkón
Jenom ty se můžeš krást
Čím to je že dál tá láska stála
Mně se nikdy líbit nepřestáva

Žádny bál ani hudba,
Která nepřestáva
Za mnou pod balkón,
Nevím kdo se bude krást
Čím to je že dál tá láska stála
Nás nikdy trápit nepřestáva
Čim je to, si ty Rómeo?

Julia

Ich lerne diesen Monolog,
er kommt mir so seltsam vor.
Darin, zu Ehren Julias,
ist heute gerade ein Ball.
Dort trifft sie Romeo
in diesen mittelalterlichen Mauern.
Ein Jahr älter als Julia
bin ich heute gerade.

Kein Ball,
keine Musik, die nicht aufhört.
Zu mir unter den Balkon
weiß ich nicht, wer sich schleichen wird.

Woran liegt es, dass ihre Liebe Bestand hatte?
Sie hört nie auf, mich zu locken.
Worin liegt es, bist du es, Romeo?

Niemand kommt mit einer Fackel
durch dieses Labyrinth zu uns.
Ein Jahr älter als Julia
bin ich gerade heute.
Er sagt mir nicht: Ich liebe dich,
so nimm mein Leben.
Ein Jahr weiter als Julia,
ein Jahr weiter bin ich.

Kein Ball, auch keine Musik,
die nicht aufhört.
Hinter mir unter den Balkon
weiß ich nicht, wer sich schleichen wird.
Woran liegt es, dass diese Liebe weiter Bestand hatte?
Sie hört nie auf, mich zu locken.
Worin liegt es, bist du es, Romeo?

Ich lerne diesen Monolog
und plötzlich scheint es mir,
dass die traurige Julia
heute gerade ich bin.

Ein schöner Ball, besondere Musik,
die nicht aufhört.
Hinter mir unter den Balkon
kannst nur du dich schleichen.
Woran liegt es, dass diese Liebe weiter Bestand hatte?
Sie hört nie auf, mir zu gefallen.

Kein Ball, auch keine Musik,
die nicht aufhört.
Hinter mir unter den Balkon,
weiß ich nicht, wer sich schleichen wird.
Woran liegt es, dass diese Liebe weiter Bestand hatte?
Sie hört nie auf, uns zu quälen.
Worin liegt es, bist du es, Romeo?