Текст и перевод песни Lucie Vondráčková - Vitr (Remix)

Vitr (Remix)

Ať si říká kdo chce svý
On přijde já to vím
Zvládne jedním mávnutím
To s čím tu zápasím

Jen když smůla
Blíž se zdá
Až málem vítězí
Ptám se jakej může tak být
Ten co z dálky přichází

Ať je jak vítr
Ať ví co chce
Přitom sám sobě se dovede smát
Je zvláštní a zvlášť
Ne kam vítr tam plášť
A má sílu které neodolám

Ať je jak vítr
Nikdo ho nespoutá
Jen když on sám bude to chtít
Dřív tajfun a hráč
Teď můj vánek a stráž
A když k ránu snad má chuť zas jít
Neuletí.

Jiným zdá se dávám
Pít až do dna trápení
Mí srdce že zůstává
V tý skále míle vzdálený
Čím víc pouť tam je dlouhá
Tím víc jich odradím
On na nic dál už nečeká
A prostě sám mě pohladí

Ať je jak vítr
Ať ví co chce
Přitom sám sobě se dovede smát
Je zvláštní a zvlášť
Někam vítr tam plášť
A má sílu které neodolám

Ať je jak vítr
Nikdo ho nespoutá
Jen když on sám bude to chtít
Dřív tajfun a hráč
Teď můj vánek a stráž
A když k ránu snad má chuť zas jít
Ať je jak vítr
Ať ví co chce
Přitom sám sobě se dovede smát

Co vidím
Slyším
Cítím
Všechno mu dám.
Na tohle velký vzkříšení
čekám dál a to doufání
Je k zbláznění

S větrem v zádech
Ať blíží se k nám
Teď už nesmí to vzdát
Uvěřím, že on má tu už vát napořád

Ať je jak vítr
Ať ví co chce
Přitom sám sobě se dovede smát
Je zvláštní a zvlášť
Ne kam vítr tam plášť
A má sílu které neodolám

Ať je jak vítr
Nikdo ho nespoutá
Jen když on sám bude to chtít
Dřív tajfun a hráč
Teď můj vánek a stráž
A když k ránu snad má chuť zas jít
Ať je jak vítr
Ať ví co chce
Přitom sám sobě se dovede smát
Je zvláštní a zvlášť
Někam vítr tam plášť
A má sílu které neodolám

Ať je jak vítr
Nikdo ho nespoutá
Jen když on sám bude to chtít
Dřív tajfun a hráč
Teď můj vánek a stráž
A když k ránu snad má chuť zas jít

Ať je jak vítr
Ať ví co chce
Přitom sám sobě se dovede smát
... Ať je jak vítr!

Glass (Remix)

Whether anyone likes it or not
I know he's coming
He'll fix it with a flick of the wrist
What I'm struggling with here

Just when bad luck
Seems closer
Almost triumphs
I wonder what he might be like
The one who comes from afar

Whether he's like the wind
Whether he knows what he wants
Yet he can laugh at himself
He's special and unique
Not where the wind takes him, run
And he possesses a power I can't resist

Whether he's like the wind
No one can bind him
Only when he himself wants to
Before, a typhoon and a player
Now, my breeze and guardian
And when, towards morning, he feels like leaving again
He won't fly away.

To others, it may seem
That I'm drinking my sorrows away
That my heart remains
Miles away in that castle
The longer the journey there
The more I discourage them
He's not waiting for anything else anymore
And simply comforts me on his own

Whether he's like the wind
Whether he knows what he wants
Yet he can laugh at himself
He's special and unique
Not where the wind takes him, run
And he possesses a power I can't resist

Whether he's like the wind
No one can bind him
Only when he himself wants to
Before, a typhoon and a player
Now, my breeze and guardian
And when, towards morning, he feels like leaving again
Whether he's like the wind
Whether he knows what he wants
Yet he can laugh at himself

What I see
Hear
Feel
I'll give him everything.
For this great resurrection
I continue to wait, and the hope
Is maddening

With the wind at his back
Whether he draws near
Now, he mustn't give up
I'll believe that he's here to stay forever

Whether he's like the wind
Whether he knows what he wants
Yet he can laugh at himself
He's special and unique
Not where the wind takes him, run
And he possesses a power I can't resist

Whether he's like the wind
No one can bind him
Only when he himself wants to
Before, a typhoon and a player
Now, my breeze and guardian
And when, towards morning, he feels like leaving again
Whether he's like the wind
Whether he knows what he wants
Yet he can laugh at himself
He's special and unique
Not where the wind takes him, run
And he possesses a power I can't resist

Whether he's like the wind
No one can bind him
Only when he himself wants to
Before, a typhoon and a player
Now, my breeze and guardian
And when, towards morning, he feels like leaving again

Whether he's like the wind
Whether he knows what he wants
Yet he can laugh at himself
... Whether he's like the wind!