Текст и перевод песни Marsyas - Den S Tebou

Den S Tebou

Vstávám, unavená spánkem
Chvíli počkám,
Který z věřitelů na mý dveře první zabuší
Vstávám, rozmazlená vánkem
Moje léta snad jen proudy horský říčky
časem nechtíc vytuší
S kolibřím úsměvem běhám touhle bránou k Vám
A shledávám, že je tu všechno jak má být
Park je na místě, vodotrysk funí, prská
Vlhko nenuceně usedlo si na mou hlavu
Pár lidí opodál si snídá, tiše spolu hovoří
Na kurtech posvátný klid
čaj o páté jak má být
Loudá se host poslední
Já čekám co se nesní, co se sní
Blátem, plískanicí zmáčen
V šatech svatebních, když přijdeš pro mě křiknu z okna jasné né
Trávíš, z dortů zbylo málo
O tvým dechu svědčí jenom chvění zadní stránky novin sobotních
Velebné ticho ruší jenom tikot hodin, co jich máš
Vtom tluče celá a ty nenecháš se splést
Tak se koukni z okna uvidíš k nám kluky přes plot lézt
Koňský povoz, biče švihající pohozenou lest
Konec dne jak na rámu k nám večer jako včera přiváží
To se snad nemůže zdát,
Poslední sen byl jen fraškou
Na zeď stokrát napsanou
A do stromů tisíckrát vrývanou
Hluboce dávat, brát, sbírat
Široce dávat, brát, zívat
široce dávat, brát po špičkách

Okamžik, lokty už letí nad hlavou
Svíčka se psem a oblohou
Tvoří zážitek nevšední
Začíná, probíhá, končí poslední
Polední, ranní, půlnoční svítání
Vám, bych chtěl něco říct'
Něco vám pošeptat, něco vám říct
Zelenou pastelku rumělkou
Lopatkou vybarvit
Těch pár chvil
Na na na...
Kráčím, za tebou jen líně
Jenom co by noha nohu minula a vyrovnala pád
Vznáším obžalobu vlídně
Stejně vím, že nezmění se nic, úsměv náš lesk neztratí
Z touhy už po desátý zbyl jen svazek nepotřebných dní
A jak spad, tak na něj někdo v davu šláp
A v tom momentě se neozvalo vůbec žádné ách
Ani mince cinknutí jen tak pro štěstí sebranou
Proč se malejm dětem říká, že jsi strůjcem svýho štěstí jen ty sám
Propršel poslední mrak
Den přišel právě jen tak
Na lžičce medu sedí
Culí se šklebí, neposedí
Na na na...

Den S Tebou

I wake up, tired of sleep
I'll wait for a moment,
Which of my creditors will be the first to knock on my door
I rise, spoiled by the breeze
My years may only be the streams of a mountain river
in time unwillingly divined
With hummingbird smile running to you through this gate,
And I find that everything here is as it should be
The park is in place, the fountain puffs and snorts
Moisture perching unbidden upon my head
A few people breakfast nearby, talking quietly to each other
Sacred peace on the courts
tea at five as it should be
The last guest dawdles
I wait for what can't be dreamt, what can be dreamt
Soaked by mud and rain
In a wedding dress, if you come for me I will shout a clear no from the window
You waste, there was little left of the cakes
Your breath is betrayed only by the trembling back page of Saturday's newspaper
Venerable silence broken only by the ticking of your clocks,
Suddenly it tolls the hour and you don't let yourself be confused
So look out of the window and you will see the boys climbing over the fence to us
Horse-drawn carriage, whips cracking discarded deceit
End of the day as if on a frame, evening brings us here like yesterday
This can hardly seem,
The last dream was just a farce
On the wall inscribed a hundred times
And carved a thousand times into the trees
Deeply giving, taking, gathering
Broadly giving, taking, yawning
broadly giving, taking on tiptoe

A moment, elbows are already flying overhead
A candle with a dog and the sky
Creates an extraordinary experience
Begins, proceeds, ends last
Noon, morning, midnight dawn
I would like to tell you something
Whisper something to you, tell you something
Green crayon with blush
Colored with a spatula
Those few moments
Na na na...
I walk, only lazily behind you
Only by how much a foot missed a foot and leveled the fall
I raise my accusation gently
I know anyway that nothing will change, our smile will not lose its luster
From longing for the tenth time there was only a bundle of unnecessary days
And as it fell, someone in the crowd stepped on it
And at that moment there was no oh at all
Nor the clink of a coin just picked up for luck
Why are young children told, that you alone are the architect of your own happiness
The last cloud has passed over
The day has come just like that
Sitting on a spoon of honey
Grimacing, not sitting still
Na na na...