Atlantis - Marta Kubisova, Josef Vobruba & Taneční Orchestr Čs. Rozhlasu перевод на немецкий

Atlantis

Atlantis celá bílá,
Slunce žár, ticho v zahradách.
Devátá vlna smyla žal i strach.
Žal i strach.

Modro nad Atlantidou kam se podíváš,
Píseň volných oblaků o tom zázraku zpíváš.

Vábí mě plout,
I kdyby mému bloudění se do tváře vítr smál.
Vábí mě plout za živým snem,
Co zůstal dál, i chvíli se jen chvíli zdál.

Touha má bílý pták,
Křídla spálená.
Atlantis láska má, má zem vzdálená
Stále vzdálená.

Vábí mě plout za živým snem,
Co zůstal dál, i chvíli se jen chvíli zdál.

Nad vodami už svítá,
Ranní zvon vzrušený má hlas,
Tajný kód srdce chytá,
Už je čas, už je čas.

Atlantidu svou hledám,
Ten zmizelý ráj.
Noc a svíce dohoří,
Z hlubin noří se báj.

Vábí mě plout,
I kdyby mému bloudění se do tváře vítr smál.
Vábí mě plout za živým snem,
Co zůstal dál, i chvíli se jen chvíli zdál.

Touha má bílý pták,
Křídla spálená.
Atlantis láska má, má zem vzdálená
Stále vzdálená.

Vábí mě plout za živým snem,
Co zůstal dál, i chvíli se jen chvíli zdál.

Atlantis

Atlantis, ganz in Weiß,
Sonnenglut, Stille in den Gärten.
Die neunte Welle spülte Leid und Angst hinweg.
Leid und Angst.

Blau über Atlantis, wohin du auch schaust,
Das Lied der freien Wolken singst du von diesem Wunder.

Es lockt mich zu segeln,
Auch wenn der Wind meinem Umherirren ins Gesicht lacht.
Es lockt mich, dem lebendigen Traum zu folgen,
Der fern blieb, und doch nur einen Augenblick erschien.

Meine Sehnsucht, ein weißer Vogel,
Mit verbrannten Flügeln.
Atlantis, meine Liebe, mein fernes Land,
Immer noch fern.

Es lockt mich, dem lebendigen Traum zu folgen,
Der fern blieb, und doch nur einen Augenblick erschien.

Über den Wassern dämmert es schon,
Die Morgenglocke hat eine aufgeregte Stimme,
Den Geheimcode des Herzens erfasst sie,
Es ist Zeit, es ist Zeit.

Mein Atlantis suche ich,
Dieses verschwundene Paradies.
Die Nacht und die Kerze brennen nieder,
Aus den Tiefen taucht die Sage auf.

Es lockt mich zu segeln,
Auch wenn der Wind meinem Umherirren ins Gesicht lacht.
Es lockt mich, dem lebendigen Traum zu folgen,
Der fern blieb, und doch nur einen Augenblick erschien.

Meine Sehnsucht, ein weißer Vogel,
Mit verbrannten Flügeln.
Atlantis, meine Liebe, mein fernes Land,
Immer noch fern.

Es lockt mich, dem lebendigen Traum zu folgen,
Der fern blieb, und doch nur einen Augenblick erschien.