Текст и перевод песни Martin Maxa - Cizinec V Zrcadle

Cizinec V Zrcadle

Vítej, kdo ve zlém přicházíš
A nezastírej svojí zlost.
Je mi jasný proč jsi tady a co mi přinášíš,
Můj dobrodinče, můj vrahu.

Oči máš unavený, do moře vrásek vhozený.
Dosud jsem na tom nebyl líp.
Teď jsem však zavřel všechna okna, všechny dveře svýmu strachu,
A tak už mi nevadí dívat se ti do očí...

Tak ty jsi ten můj stín, který se věčně za mnou hnal,
Obracel město naruby jen kvůli snům.
V nejtemnějších záhybech ulic je do úmoru hledal,
Aby jim bez milosti roztrhal křídla motýlí.

Jak často vídal jsem můj věčnej vrahu v ulicích,
Jak v pasážích nočního města zmrzlými prsty nabíjíš svou zdivočelou zášť
A soucit odhazuješ jak prázdné nábojnice.

Jako dnes vidím, jak se tvá ústa v půlměsíc proměnila
A jak na tváři ti rozkvet úsměv,
To když sis pomyslel na tenhle okamžik,
Kdy domníváš se naivně, že tuhle štvanici konečně skončíš.

Jenže já jsem tím co ty a mám tisíc tváří a svou duši zrovna tak vyhořelou
A můj stín je tvým stínem a kráčí léta tiše v zádech tvých zrovna tak jako za mnou.
To já jsem tvůj obraz v zrcadle, marně svým motýlím snům křídla trháš.

Hvězdy jsou unavený, noc pod očima kruhy má a v dálce skřehotá už den.
Už s pitvorným úsměvem mi nahlíží do oken,
Jenže dnes u mě nenajde splín.

Tak jen se do toho dej, stref se mi do tváře.
Vyber si kterou chceš, tu já ti nastavím.
Já mám jich tisíc, všechny jsou stejně falešný
A ty jen jedny ruce, můj dobrodinče.
Můj věčnej vrahu, jak často vídal jsem tě, jak lačně prodíráš se tmou,
Tvůj rozervaný plášť a promodralý rty a jak zbytečně mrháš úsilím,

Protože já jsem tím co ty...

Věř mi, až do mě vystřílíš svůj zásobník nenávisti, zhroutíš se k zemi taky ty.
Jsi moje černý svědomí, má vlastní ruka s pistolí,
Která se roztřeseně obrací proti mně.

Stranger in the Mirror

Welcome, you who come in anger
And don't hide your wrath.
I know why you're here and what you bring me,
My benefactor, my murderer.

Your eyes are tired, sunken in a sea of wrinkles.
I haven't been any better lately.
But now I have closed all the windows, all the doors to my fear,
And so I no longer mind looking you in the eye...

So you're the shadow that has always stalked me,
Turned the city upside down just for dreams.
In the darkest recesses of the streets, you searched for them tirelessly,
To tear their butterfly wings apart without mercy.

How often have I seen my eternal murderer in the streets,
How in the passages of the night city you charge your wild spite with frozen fingers
And throw away compassion like empty cartridges.

As if today I see how your mouth turned into a crescent moon
And how a smile blossomed on your face,
When you thought of this moment,
When you naively believe that you will finally end this chase.

But I'm what you are and I have a thousand faces and my soul is just as burnt out
And my shadow is your shadow and has been walking quietly behind your back for years just as behind mine.
I am your image in the mirror, you tear the wings of your butterfly dreams in vain.

The stars are tired, the night has circles under its eyes and the day is already cackling in the distance.
It looks into my windows with a grotesque smile,
But today it won't find any blues here.

So go ahead, hit me in the face.
Choose any you want, I'll hold it out for you.
I have a thousand of them, they're all equally false
And you have only one pair of hands, my benefactor.
My eternal murderer, how often have I seen you greedily struggling through the darkness,
Your torn cloak and blue lips and how you waste your efforts in vain,

Because I'm what you are...

Believe me, when you shoot your magazine of hatred into me, you'll collapse to the ground too.
You are my black conscience, my own hand with a gun,
Which trembles and turns against me.