Текст и перевод песни Martin Maxa - Osud Vlocky

Osud Vlocky

Možná za osud vločky bílý
Zaplatím svou daň.
Možná mi někdo v pravou chvíli
Nabídne dlaň.

Možná si řekneš: "Však se dočkáš,
Všechno má svůj čas.
Možná, že jednou, jak ta vločka,
Zlomíš si vaz."

Jenže já nikam nepospíchám,
času mám víc než dost.
Je mi fajn a netlačí mě pýcha
Ani splín a tím spíš zlost.
Právě teď si nohy na stůl dávám
A dochází mi čím dál víc,
Volnej pád je i na mě silná káva,
Já nemám nic z létavic
Zářivých.

Možná se občas nad propastí
Trochu víc nakláním.
Možná se jenom cítím v pasti
A nudu zaháním.

Možná si řekneš:"Nebuď směšný,
Všechno má svůj čas.
Mraků se lekneš a pak, věř mi,
Zlomíš si vaz."

Jenže já nikam nepospíchám...

The Fate of A Snowflake

Perhaps the fate of a white snowflake,
I will pay my own tribute.
Perhaps someone in the right moment,
Will offer me a palm.

You might say: "But you will wait,
Everything has its own time.
Perhaps one day, like that snowflake,
You will break your neck."

But I am in no hurry,
I have more than enough time.
I am fine and not driven by pride,
Neither of sadness nor of anger.
Right now I lay my feet on the table,
And it is becoming clear to me more and more,
Free fall is even for me a strong coffee,
I have nothing of summer fireworks,
Shining.

Perhaps I lean a little more,
Over the precipice from time to time.
Perhaps I just feel trapped,
And I chase away boredom.

You might say: "Don't be ridiculous,
Everything has its own time.
You will be afraid of the clouds and then, believe me,
You will break your neck."

But I am in no hurry...