Prokleta - Martin Maxa перевод на немецкий

Prokleta

Dva krátký černý sonety,
Jen pár slov, sotva do věty,
Několik veršů v tajný schránce čísi paměti .
Dva cáry zašlý viněty,
Dvě krátký básně prokletý
Jednou tu po nás nejspíš zbydou a nic víc.

Jedno je jistý, zatím jsi lásko ještě mladá
A těch pár veršů vůbec tě trápit nemusí,
Proto neztrácíš svůj zvláštní úsměv sladký subrety,
Když se řítíš v drážce věčný rulety
I když jen na chvíli tudy nejspíš lásko poletíš.

A já nechci nic víc, než tu krátkou chvíli u toho být.
Já nemůžu mít už víc, když s tebou stejný sny sním.

Jak svíčka, která zhasíná
I báseň, která začíná
Jednou svý zbraně odevzdaně složí do klína.
A krátká strofa nevinná,
Dvě zátky nejspíš od vína,
Někde tu po nás možná zbydou a nic víc.

Jedno je jistý, zatím jsi lásko ještě mladá
A těch pár veršů vůbec tě trápit nemusí
Cožpak necítíš?
Pořád schází lásko tečka za větou
A já píšu dál tu báseň prokletou
I když jen o růžích, které nejspíš přes noc odkvetou.

Já nechci nic víc než tu krátkou chvíli u toho být.
Já nemůžu mít už víc, když s tebou stejný sny sním.

Verflucht

Zwei kurze schwarze Sonette,
Nur ein paar Worte, kaum ein Satz,
Einige Verse im geheimen Fach jemandes Gedächtnis.
Zwei Fetzen verblichener Etiketten,
Zwei kurze verfluchte Gedichte
Werden einst wohl nach uns bleiben und sonst nichts.

Eines ist sicher, Liebling, du bist noch jung
Und diese paar Verse müssen dich gar nicht kümmern,
Deshalb verlierst du nicht dein besonderes süßes Lächeln einer Subrette,
Wenn du in der Rille des ewigen Roulettes rast
Auch wenn du, Liebling, hier wohl nur für einen Moment entlangfliegen wirst.

Und ich will nichts mehr, als diesen kurzen Moment dabei zu sein.
Ich kann nicht mehr haben, wenn ich mit dir die gleichen Träume träume.

Wie eine Kerze, die erlischt
Auch das Gedicht, das beginnt
Wird einst seine Waffen ergeben in den Schoß legen.
Und eine kurze unschuldige Strophe,
Zwei Korken, wahrscheinlich vom Wein,
Werden vielleicht irgendwo nach uns bleiben und sonst nichts.

Eines ist sicher, Liebling, du bist noch jung
Und diese paar Verse müssen dich gar nicht kümmern
Fühlst du denn nicht?
Immer noch fehlt, Liebling, der Punkt hinter dem Satz
Und ich schreibe weiter dieses verfluchte Gedicht
Auch wenn es nur von Rosen handelt, die wahrscheinlich über Nacht verblühen werden.

Ich will nichts mehr, als diesen kurzen Moment dabei zu sein.
Ich kann nicht mehr haben, wenn ich mit dir die gleichen Träume träume.