Текст и перевод песни Naďa Urbánková - Vilém Peče Housky

Vilém Peče Housky

Já vdávala se mladá a hloupá ještě víc
Těch nabídek no řada a žádná z Nemanic
Můj Vilém voněl chlebem nebe v očích měl
Tím modrým nebem mě zmát ach bohužel.

Můj Vilém peče housky a málo mě má rád
On očička má ouzký a věčně chtěl by spát
Já ráno stojím v krámě a smutná se vám zdám
Jen koukejte se na mě pro mě za mě jak tu uvadám.

Můj muž se s těstem hmoždí a dělá jako kat
Však sotva přidá droždí už zívá a jde spát
Ať živnost kdekdo chválí ať chválí boží dar
Mně nestačí přece oheň z pece chci mít jiný žár

Můj Vilém peče housky a málo mě má rád
On očička má ouzký a věčně chtěl by spát
Já v neděli hned zjitra si vyšla do Všetat
Tam pekařka je chytrá snad radu může dát.

Už z dálky jak mě vidí ty oči, bledou líc
Hned naproti chvátá: holka zlatá
Neříkej mi nic

Tvůj Vilém peče housky a málo tě má rád
A očička má ouzký a věčně chtěl by spát

Byl večer, vyšly hvězdy a v domě voněl kmín
Já žebřík dala ke zdi a vzhůru na komín
Prý jedna cihla stačí a oheň nemá tah
Teď běhej si marně po pekárně s těstem na rukách

Můj Vilém nepek housky a měl mě hodně rád
Už oči neměl ouzký a vůbec nechtěl spát

Je ráno, slunce pálí my otvíráme krám
A z okolí i z dáli jdou zákazníci k nám
Já volám: housky nejsou a hlas mi štěstím zjih
Mám police prázdné obchod vázne tomu říkám hřích.

Můj Vilém nepek housky a měl mě hodně rád
Teď očička má ouzký a dlouho bude spát
Já volám: housky nejsou a pekař musí spát
Ať město se hněvá mně to neva jen když mě má rád.

William Bakes Buns

I got married young and even more foolish
There were plenty of offers, but none from Nemanice
My William smelled of bread, there was heaven in his eyes
He dazzled me with that blue sky, oh unfortunately

My William bakes buns and he doesn't love me much
His eyes are narrow and he always wants to sleep
In the morning I stand in the shop and I seem sad to you
Just look at me, I'm fading away here, if you don't mind

My husband kneads the dough and acts like an executioner
But as soon as he adds yeast, he yawns and goes to sleep
Let everyone praise the trade, let them praise God's gift
It's not enough for me, the fire from the oven, I want a different kind of heat

My William bakes buns and he doesn't love me much
His eyes are narrow and he always wants to sleep
On Sunday, I left early in the morning and went to Všetat
There's a clever baker there, maybe she can give me some advice

From afar, as she sees me, my eyes, pale face
She rushes towards me: my dear girl
Don't tell me anything

Your William bakes buns and he doesn't love you much
And his eyes are narrow and he always wants to sleep

It was evening, the stars were out, and the house smelled of caraway
I put a ladder against the wall and climbed up to the chimney
They say that one brick is enough and the fire won't draw
Now you can run around the bakery in vain with dough on your hands

My William doesn't bake buns anymore and he loves me very much
His eyes aren't narrow anymore and he doesn't want to sleep at all

It's morning, the sun is shining, we're opening the shop
And from the neighborhood and from afar, customers come to us
I call out: there are no buns, and my voice glows with happiness
My shelves are empty, business is slow, I call it a sin

My William doesn't bake buns anymore and he loves me very much
Now his eyes are narrow and he'll be asleep for a long time
I call out: there are no buns, and the baker must be sleeping
Let the city be angry, I don't care as long as he loves me