Текст и перевод песни Olympic - Taky jsem se narodil bos

Taky jsem se narodil bos

Taky jsem se narodil bos
Jako každý chlap
A kromě dvou půlek neměl nic
Taky jsem se narodil bos
Když mě přines čáp
A spustil jsem rámus z plných plic

Taky jsem se narodil bos
Něco do čtyř kil
A rozum až s léty začal brát
Dlouho jsem tak za ranních ros
Bosky šlapal jíl
A nedělní botky neměl rád

My měli roucha stejně průhledná
Když jsme jen sáli z mléčných žláz
Náš bosý věk
Měl to bych řek
Tisíc krás

Jenže mráz, jak šel z hor
Obul nás do bačkor

Taky jsem se narodil bos
Jako každý kluk
A sousedům slívy chodil krást
Poštípaný od včel a vos
To mi bylo fuk
A pod hlavu k spánku stačil chrást

Je v Mléčné dráze mince stříbrná
Tu věnem dostal každý z nás
A náš bosý věk
Měl to bych řek
Tisíc krás

Proč jen mráz, jak šel z hor
Obul nás do bačkor?

Škoda, že už nechodím bos
Kapsy plné slív
Že nenajdu sílu přelézt plot
Neohrnuj nade mnou nos
Později či dřív
I ty přijmeš zákon teplých bot

Všechny mráz, jak šel z hor
Obul nás do bačkor
Zbavil nás s noblesou
Bosých snů, kde že jsou?

O jsou, snad jsou
Snad jsou, někde jsou
Někde jsou, ano, jsou
Někde jsou, snad jsou

I Was Also Born Barefoot

I was also born barefoot
Like every man
And except for two halves had nothing
I was also born barefoot
When the stork brought me
And I set up a racket at the top of my lungs

I was also born barefoot
Something weighing about four kilos
And reason only began to dawn with the years
For a long time I walked barefoot in the morning dew
Barefoot in the clay
And I didn't like Sunday shoes

We had clothes that were equally sheer
When we only suckled at milky breasts
Our barefoot age
Had, I would say
A thousand beauties

But the cold, as it came from the mountains
Shod us in slippers

I was also born barefoot
Like every boy
And I went to steal plums from the neighbors
Stung by bees and wasps
I didn't give a damn
And a branch was enough for my head at night

There's a silver coin in the Milky Way
That everyone got as a dowry
And our barefoot age
Had, I would say
A thousand beauties

Why did the cold, as it came from the mountains
Shoe us in slippers?

It's a pity that I no longer go barefoot
My pockets full of plums
That I can't find the strength to climb over the fence
Don't turn up your nose at me
Sooner or later
You too will accept the law of warm shoes

The cold, as it came from the mountains
Shod us all in slippers
It deprived us with poise
Of barefoot dreams, where are they now?

Oh they are, perhaps they are
Perhaps they are, somewhere they are
Somewhere they are, yes, they are
Somewhere they are, perhaps they are