Текст и перевод песни Ondrej Brzobohaty - And the Oscar Goes To (Live Version)

And the Oscar Goes To (Live Version)

Nevím, co bych za to dal,
Abych rozpoznal,
Odkud vítr vál.

Přes den úsměv z reklamy,
Večer objetí jako od mámy.
Všechno hrálo do karet,
Tys mi předvedla,
Ten svůj zvláštní svět.

Plnej naučenejch vět,
Kolotoč póz a gest
Zmatená, veselá, dojatá.

Každej den na jevišti života,
Zase mě další rolí omotá
Spíš než lásky,
Se dočkám Godota.
Slzy na povel jak z telenovel.
Možná až příliš hlučná samota.

Já ten tvůj scénář nedočet
Nechci zahodit dalších sedm let.

Nejsem Lear ani Hamlet
A už se nechci ptát,
Dojatá, zhrzelá, veselá

Každej den na jevišti života,
Zase mě další rolí omotá
A spíš než lásky,
Se dočkám Godota.
Slzy na povel jak z telenovel.
Možná až příliš hlučná samota.

Každej den na jevišti života,
Zase mě další rolí omotá
A spíš než lásky,
Se dočkám Godota.
Slzy na povel jak z telenovel.
Možná až příliš hlučná samota.

Promiň, že netleskám ti ve stoje,
Za to mi ty tvý špíly nestojej
Věřím, že někde tvoje místo je
Kde bude fandů spoustu
And The Oscar Goes To

And the Oscar Goes To (Live Version)

I don't know what I would give,
To know,
From where the wind blows.

By day a smile from an advertisement,
By night an embrace like from a mother.
Everything played into your cards,
You showed me,
Your strange world.

Full of memorized words,
A carousel of poses and gestures,
Confused, cheerful, moved.

Every day on the stage of life,
You wrap me up in another role,
Rather than love,
I will wait for Godot.
Tears on cue like from soap operas.
Perhaps an excessively noisy solitude.

I didn't finish reading your script,
I don't want to throw away another seven years.

I am not Lear nor Hamlet,
And I no longer want to ask,
Moved, heartbroken, cheerful,

Every day on the stage of life,
You wrap me up in another role,
And rather than love,
I will wait for Godot.
Tears on cue like from soap operas.
Perhaps an excessively noisy solitude.

Every day on the stage of life,
You wrap me up in another role,
And rather than love,
I will wait for Godot.
Tears on cue like from soap operas.
Perhaps an excessively noisy solitude.

I'm sorry that I don't give you a standing ovation,
Your digs aren't worth that to me,
I believe that somewhere your place is,
Where there will be plenty of fans,
And the Oscar goes to