Текст и перевод песни Paulie Garand - Společenská

Společenská

Eh eh ehhhh,
V baru jsem šmírákem.
Společenská...

V baru jsem šmírákem,
Hejtuju standarty.
Skrz tlachy kafemlejnů,
čekám na jiný karty.
Společnost je v krizi,
Riziko visí u stropu jak píst,
Co syčí nudou.
Řekni mi kde jsou,
Věty co byly kolty,
Střílely skvosty že i Ve Stínadlech hnali bonty.
Pryč do uliček krádeží a kvílení
Slovní zásoba dětí zní jak mučení.
Už není uličník teď uličník je uzenej
Domácí fuchtle u TV pečenej vařenej.
Nasosej Foglarovky jako v šesti letech stovky
Vyběhni na střechy,
Pytlač u řeky pstruhy.
Vidím ten ubulenej ksicht když musíš ven,
Od netu na vzduch jen pár metrů s košem.
Intelekt bude smrdět vod hoven,
Už se to blíží,
Potupná generace blbců
Co není svěží.

Takže pokud jsme měli někdy na výběr,
Tak teď to vypadá že máme jenom papír na výtěr.
Děti jsou zaprděný, rodiče zgaučovaný,
Nikde žádný seznamy provinilých.

Takže pokud jsme měli někdy na výběr,
Tak teď to vypadá že máme jenom papír na výtěr.
Děti jsou zaprděný, rodiče zgaučovaný,
Nikde žádný seznamy provinilých.

Když z města zdrhne zima,
A nechá flekatej stůl,
Vykvetlý teenky žebrají cíga je jim 5 a půl.
Mám to na vočích a pod bejskou vnímám ty dny,
Kdy to bylo votočený někdo vnímal ty mý.
A teď mě v centru města ruší jekot mladejch fan,
Libový maso co je za rok samo s miminem.
Psycho a stres, cesty na pracák
A zpět hroty, žraločí boty.
Generace nechce koukat vpřed.
Kde jsme nechali hlavu?
Čím dál víc prostředků,
Ale žádná šance na nápravu,
Je čas se povznýst,
Vystrčit ruku z davu,
A něco říct,
Třeba svojí pravdu.
Vyběhnu na perón zjistit jestli je to tak,
Jestli mi před nosem ujede život nebo vlak.
Až pak otevřu láhev z police kde leží prach,
Zapijem strach z toho že máme strach.

Takže pokud jsme měli někdy na výběr,
Tak teď to vypadá že máme jenom papír na výtěr.
Děti jsou zaprděný, rodiče zgaučovaný,
Nikde žádný seznamy provinilých.

Takže pokud jsme měli někdy na výběr,
Tak teď to vypadá že máme jenom papír na výtěr.
Děti jsou zaprděný, rodiče zgaučovaný,
Nikde žádný seznamy provinilých.

Takže pokud jsme měli někdy na výběr,
Tak teď to vypadá že máme jenom papír na výtěr.
Děti jsou zaprděný, rodiče zgaučovaný,
Nikde žádný seznamy provinilých.

Takže pokud jsme měli někdy na výběr,
Tak teď to vypadá že máme jenom papír na výtěr.
Děti jsou zaprděný, rodiče zgaučovaný,
Nikde žádný seznamy provinilých.

Social

Eh eh ehhhh,
I'm a voyeur in the bar.
Social...

I'm a voyeur in the bar,
Hating on the standards.
Through the coffee grinder chatter,
I'm waiting for different cards.
Society is in crisis,
Risk hangs from the ceiling like a piston,
Hissing with boredom.
Tell me where they are,
Sentences that were colts,
Shooting gems that even in Stínadla they chased bonties.
Gone to the alleys of theft and whining
Children's vocabulary sounds like torture.
There is no street urchin now, the street urchin is locked up
Home fuchtle on TV roasted cooked.
Suck up Foglarovky like hundreds in six years
Run out on the roofs,
Push trout by the river.
I see that sad face when you have to go out,
From the internet to the air just a few meters with a basket.
The intellect will stink of shit,
It's getting closer,
A shameful generation of idiots
That's not fresh.

So if we ever had a choice,
Now it looks like we only have paper to wipe.
The kids are stuffed, the parents are gauged,
No lists of the guilty anywhere.

So if we ever had a choice,
Now it looks like we only have paper to wipe.
The kids are stuffed, the parents are gauged,
No lists of the guilty anywhere.

When winter runs away from the city,
And leaves a stained table,
Blooming teenagers beg for a gypsy, they are 5 and a half.
I have it on my eyes and under my baseball cap I perceive those days,
When it was turned around, someone perceived mine.
And now the screech of young fans disturbs me in the city center,
Libový meat that is alone with a baby in a year.
Psycho and stress, ways to work
And back spikes, shark shoes.
Generation doesn't want to look ahead.
Where did we leave our heads?
More and more resources,
But no chance of improvement,
It's time to rise,
Stick your hand out of the crowd,
And say something,
Maybe your truth.
I'll run to the platform to find out if it's so,
If life or a train will pass me by.
Only then will I open the bottle from the shelf where the dust lies,
Let's drown the fear of being afraid.

So if we ever had a choice,
Now it looks like we only have paper to wipe.
The kids are stuffed, the parents are gauged,
No lists of the guilty anywhere.

So if we ever had a choice,
Now it looks like we only have paper to wipe.
The kids are stuffed, the parents are gauged,
No lists of the guilty anywhere.

So if we ever had a choice,
Now it looks like we only have paper to wipe.
The kids are stuffed, the parents are gauged,
No lists of the guilty anywhere.

So if we ever had a choice,
Now it looks like we only have paper to wipe.
The kids are stuffed, the parents are gauged,
No lists of the guilty anywhere.