Текст и перевод песни Petr Hapka feat. Michal Horacek - V penzionu svet

V penzionu svet

Co je to pokoj - a co z nouze skrýš?
V té mojí sotva kočkou zatočíš
V okně se smráká, ale nesvítá
Z fotky má máti, na zdi přibitá
Vidí, jak neklid do mně zaťal dráp
Schází tu místo, kam bych volně šláp
Zděděné krámy pachem prošlých let
Plní můj pokoj v penziónu Svět

Co je to pokoj - a co cela jen?
Kde bydlím, tam je pátý suterén
Maminko s hlavou plnou hřebíků
Mám tady zůstat? Taky ze zvyku?
Zvyk, co tě držel, po mně prackou hráb
Mám se tu hlídat, být svůj vlastní dráb?
Nejasné přání roste jako květ
Zavalí pokoj v penziónu Svět

Kdo však má pokoj, ten má zázemí
V tom's měla pravdu, mámo, pravdu, zdá se mi
Mám svoje jistý, prostě víc než nic
Víme, jak skončil před sto léty strýc
Promiň, že na něj myslím chvílemi
Tetě prý poslal lístek z přízemí
Vysoko došel, jenže pak ho smet
Bláznivý mumraj penziónu Svět

Co je můj pokoj - a co na mně past
Jak na to přijít, jak se nedat zmást
Mít tady zvonek, volám portýra
Jít ven se zdráhám, uvnitř umírám
Jenže se člověk těžko dozvoní
Portýr práskl do bot nebo do koní
Pokud tu býval, nemoh vydržet
Těžký vzduch kóje v penziónu Svět

Větší než pokoj je můj nepokoj
V mozku mi tiká jako věčný stroj
Co prý mi brání sebrat odvahu
Hledat a najít jeden z výtahů?
Strýc, který zmizel, tvrdil, že tu jsou
Snad na mně čeká nědkde pod střechou
Lechtaný sluncem touží vyprávět
Co všechno viděl v penziónu Svět

V zapadlých koutech penziónu Svět
V kuchyňských hrncích penziónu Svět
Svět...

The World Guesthouse

What is a room - or just a shelter in need?
In mine you can hardly turn around
It's getting dark in the window, but it's not dawning
My mother from a photo, nailed to the wall
Can see how unease has got its claws into me
There is no room here where I could freely tread
Inherited junk with the smell of bygone years
Fills my room in the World Guesthouse

What is a room - or a mere cell?
Where I live, there is the fifth basement
Mother with a head full of nails
Am I to stay here? Out of habit, too?
Habit, that held you, grabs at me with its paws
Am I to watch over myself, be my own sergeant?
A vague desire grows like a flower
And buries the room in the World Guesthouse

But whoever has a room, has a home base
In that, you were right, Mom, you were right, it seems to me
I have my certainties, simply more than nothing
We know how Uncle ended up a hundred years ago
Forgive me that I think of him at times
They say he sent Auntie a note from the ground floor
He went up high, but then he was swept away
By the crazy hustle and bustle of the World Guesthouse

What is my room - or a trap for me?
How to figure it out, how to avoid being confused?
If I had a bell here, I would call the porter
I hesitate to go out, I am dying inside
But it's hard to get anyone on the intercom
The porter has run away or taken off on a horse
If he was ever here, he couldn't stand it
The heavy air of the cubicle in the World Guesthouse

Bigger than the room is my unease
In my brain it ticks like an eternal machine
What is it that's stopping me from finding courage
To look for and find one of the elevators?
Uncle, who disappeared, claimed there are elevators here
Maybe he's waiting for me somewhere under the roof
Tickled by the sun, longing to tell
All that he has seen in the World Guesthouse

In the forgotten corners of the World Guesthouse
In the pots and pans of the World Guesthouse
World...