Nemůžeš usnout III. - Petr Hapka перевод на немецкий

Nemůžeš usnout III.

Nemůžeš usnout? To ani já ne.
Měsíc jak anděl na nebi plane.
Zdá se, že šeptá: Tato noc, pane,
Zvedá závoj zpovědnic.
Cokoliv teď můžeš říct.

Mám se snad přiznat k věčnému přání
Vyčíst svůj osud z čar ve tvé dlani?
Zpověď tak leda pro pousmání
Jako vzkazy z pohlednic.
Tak to přeci nejde říct.

Skutečná přání jsou jen ta skrytá.
V těch nejskrytějších vedle mě spí ta
Pevná jak věže svatého Víta.
Křehká jako světla svic...
Tak já nevím - mám to říct?

Chtěl bych se svěřit s tím, že mě drtí
Práce jak želva, týdny jak chrti,
Nízký břeh stáří, mocný proud smrti...
O tom, jak mu šlapu vstříc
Tobě, lásko, chtěl bych říct.

Nemůžu usnout, snad ani ty ne:
Kolem mých ramen zvolna se vine
Ruka, co hladí lépe než jiné...
Nemusel jsem říkat nic -
Jen ty víš, co chtěl jsem říct.
Jen ty víš, co chtěl jsem říct.

Kannst du nicht einschlafen III.

Kannst du nicht einschlafen? Ich auch nicht.
Der Mond wie ein Engel am Himmel scheint.
Er scheint zu flüstern: Diese Nacht, mein Herr,
hebt den Schleier der Beichtstühle.
Alles kannst du jetzt sagen.

Soll ich mich etwa zu ewigen Wünschen bekennen,
mein Schicksal aus den Linien deiner Hand lesen?
Eine Beichte höchstens zum Schmunzeln,
wie Botschaften auf Postkarten.
So kann man es doch nicht sagen.

Wahre Wünsche sind nur die verborgenen.
In den tiefsten verborgen neben mir schläft die,
fest wie die Türme des Veitsdoms.
Zerbrechlich wie das Licht der Kerzen...
Ich weiß nicht – soll ich es sagen?

Ich möchte anvertrauen, dass mich zermalmt
die Arbeit wie eine Schildkröte, die Wochen wie Windhunde,
das niedrige Ufer des Alters, die mächtige Flut des Todes...
Davon, wie ich ihm entgegengehe,
dir, meine Liebe, möchte ich erzählen.

Ich kann nicht einschlafen, du wohl auch nicht:
Um meine Schultern schlingt sich sanft
ein Arm, der besser streichelt als andere...
Ich musste nichts sagen –
Nur du weißt, was ich sagen wollte.
Nur du weißt, was ich sagen wollte.