Текст и перевод песни Petr Rezek - Rozdíly

Rozdíly

Ty jsi tak bezstarostná
A já jsem ustaraný,
Ty jsi tak otevřená
A já jsem opatrný,
Ty jsi tak náladová
A já jsem přemýšlivý,
Ty jsi tak tajuplná
A já ti všechno povím...

Ty jsi tak nebezpečná
A já spíš nenápadný,
Na pohled vyjímečná
A tak to nemám snadný
A když si za padesát
Teď kontakt vyplníme
řeknou nám počítače,
že se k sobě
Nehodíme...

A přesto mám tě rád
A ty mě máš ráda...
A přesto mám tě rád
A ty mě máš ráda
A všechny rozdíly
Se patrně mýlí...

Tobě se líbí tenis
A já rád hraju šachy,
Já mám rád detektivky
A ty se hroutíš strachy,
Sleduješ seriály
A já se u nich nudím,
Vstáváš před rozedněním
A já se neprobudím...

A přesto mám tě rád
A ty mě máš ráda...
A přesto mám tě rád
A ty mě máš ráda
A všechny rozdíly
Se patrně mýlí...

Jsi věčně rozesmátá
A já spíš zamračený,
Chceš všude chodit pěšky
A já jsem unavený...
Na tobě není chyba
A já mám svoje vady,
Co máme společného?,
že jsme dva protiklady.

A přesto mám tě rád
A ty mě máš ráda...
A přesto mám tě rád
A ty mě máš ráda...
A přesto mám tě rád
A ty mě máš ráda,
A všechny rozdíly
Se patrně mýlí...

Différences

Tu es si insouciante
Et moi, je suis inquiet,
Tu es si ouverte
Et moi, je suis prudent,
Tu es si capricieuse
Et moi, je suis réfléchi,
Tu es si mystérieuse
Et moi, je te dis tout...

Tu es si dangereuse
Et moi, plutôt discret,
Tu es exceptionnelle à première vue
Et ce n'est pas facile pour moi
Et quand, dans cinquante ans
On remplira maintenant ce formulaire de contact
Les ordinateurs nous diront,
Que nous ne sommes pas
Faits l'un pour l'autre...

Et pourtant, je t'aime
Et tu m'aimes...
Et pourtant, je t'aime
Et tu m'aimes
Et toutes les différences
Se trompent probablement...

Tu aimes le tennis
Et j'aime jouer aux échecs,
J'aime les romans policiers
Et tu es terrifiée,
Tu regardes des séries
Et je m'ennuie avec elles,
Tu te réveilles avant l'aube
Et je ne me réveille pas...

Et pourtant, je t'aime
Et tu m'aimes...
Et pourtant, je t'aime
Et tu m'aimes
Et toutes les différences
Se trompent probablement...

Tu es toujours souriante
Et moi, plutôt bougon,
Tu veux aller partout à pied
Et moi, je suis fatigué...
Ce n'est pas de ta faute
Et j'ai mes défauts,
Qu'est-ce que nous avons en commun ?
Que nous sommes deux contraires.

Et pourtant, je t'aime
Et tu m'aimes...
Et pourtant, je t'aime
Et tu m'aimes...
Et pourtant, je t'aime
Et tu m'aimes,
Et toutes les différences
Se trompent probablement...