Текст и перевод песни Prago Union & Architect - Drým (feat. Architect)

Drým (feat. Architect)

Řikám pravdy, který ze mě v očích světa dělaj lháře na ty jasný plány vylil se jim inkoust z mýho kalamáře co sou masky a co tváře?
Co iluze co city?/ Pohledy, co na mě házel lžou jak mrakodrapy v New York city/v městě, špína z ulic nezmizela ani po skončení deště/když prší hemoglobin lidi křičej "Eště"/ tak kde sme?
Ptáš se mě?
Ptám se sebe sám
Jiří z křoví za velkou bílou zdí volá "poď se bít", já volám k hluchejm uším Kurvo, žíj a nech žít!" / to co vysává ducha z tohohle světa nevyrábí Eta/ vždycky jen ta největší sketa rozjede hru na pravdu... takže dvakrát měř, hlavně to neřeš, uříz by sis ostudu/nevyzpytatelný cesty osudu/ až jim dojde na čem pracujou, já už u toho nebudu...

(Lalala) la la la-vždycky sem chtěl mít takovejdle refrén
(Lalala) tak teď ho teda mám-co líbí?
(Lalala) mnohem víc mám ale věcí, který sem nikdy nechtěl
(Lalala) lá la pešluj, smůla vesluj!
Jo.
Chtěl sem mír jen/ ale teď už co myslel Martin Luther King tím když řek, že měl drým mír je slovo dobrý na to tvořit věty, ale jinak je mír něco jako Yetti kámoš o něm vyprávěl, nikdo ho ale nikdy neviděl /ale zní to dobře -jé mír to bych chtěl/ je tolik prázdnech slov mezi náma všema/ oddělit zrno od plev je jak hledat jehlu v kupce sena
Kdysi to byl David vs.
Goliáš/teď tu máme spostu Davidů co křičej svět je náš! /další a další, nestíháš, říkáš, stejně tak i já/ bez lotu s tím stejně prd uděláš /
Vostrý lokty plněj tučný konta, sranda, když nikdo stejně neví, na co se tahle fronta stojí.
Tváře v pozadí, dobře ví, co ti prozradí/ každej má jen tolik pravdy, kolik si sám odhalí/ Drilujou nás v mamonu, nekoukat za oponu, mít z nás zažloutlý listy v zaprášenym šanonu.

Joj.
Hry- politický, patetický, osudy lidský, zprávy a pak sport, v hokeji sme pořád fantastický/ No a co duše ztracený?
Zapomenutý, v tramvaji na cestě do fachy/budujeme kariéry, páč svobodu tu koupíme jen za prachy...
Bez cíle, jakoby nás chodník pálil/ lepíme růžovou tapetu a jediný vzrušení zažíváme v neděli v supermarketu.
O.
Předstíráme, přešíváme ráno horkou jehlou svět je moc velkej, a tak si v něm stavíme svůj malej.
Jeětě jednou... eště jednou.
Eště jednou na mě.
A hlavně-Dvakrát měř, hlavně to neřeš, každém chvilku tahá pilku, uříz by sis ostudu/ nevyzpytatelný cesty osudu/ až nám dojde na čem pracujem, já už u toho nebudu... deš taky?? (lalala)

Drým (feat. Architect)

I speak truths, which in the eyes of the world make me a liar;On those bright plans, these ink spilled out of my inkwell;What are masks and what are faces?
What illusions what feelings?/ Looks, which have been hurled at me are as false as skyscrapers in New York City/In the city, dirt from the streets did not disappear even after the rain stopped/When hemoglobin rains people shout "Again"/ so where are we?
Are you asking me?
I ask myself
Jiří from the bushes behind a big white wall calls "come to fight", I shout to deaf ears "Bitch, live and let live!" / That which sucks the spirit out of this world is not produced by Eta/Always only the biggest scumbag starts a play for truth... so measure twice, don't worry about it, you would have cut yourself to shame/Unpredictable paths of fate / When they realize what they are working on, I will no longer be there...

(Lalala) la la la - I've always wanted to have such a refrain
(Lalala) so now I have it - what do you like?
(Lalala) I have much more things, which I have never wanted
(Lalala) lá la bad luck, misfortune row!
Yes.
I wanted peace only/ but now what Martin Luther King meant by that when he said, that he had a dream;Peace is a good word to form sentences, but otherwise peace is something like a Yeti; a buddy told stories about it, but nobody has ever seen him /But it sounds good - oh peace I would like that/ there are so many empty words between all of us/To separate the wheat from the chaff is like looking for a needle in a haystack
Once it was David vs.
Goliath/now we have a lot of Davids who shout the world is ours! /more and more, you don't keep up, you say, I do neither/Without the chance to do anything about it anyway /
Sharp elbows fill fat accounts, funny, when nobody knows, what this queue is waiting for.
Faces in the background, know well, what they will tell you/ everybody has only as much truth as he reveals himself/They drill us in Mammon, not looking behind the curtain, to have yellowed leaves from us in a dusty folder.

Oh.
Games - political, pathetic, human destinies, news and then sports, in hockey we are still fantastic/ Well, what about lost souls?
Forgotten, in the tram on the way to work/ we are building careers, because we can only buy freedom here for money...
Without a goal, as if the sidewalk burned us/ we glue pink wallpaper and the only excitement we experience is in the supermarket on Sunday.
Oh.
We pretend, stitch with a hot needle in the morning the world is too big, and so we build our own small one in it.
Once again... once again.
Once again for me.
And above all - Measure twice, don't give a shit, everyone pulls a cutter now and then, you would have cut yourself to shame/Unpredictable paths of fate / When we realize what we are working on, I will no longer be there... you too?? (lalala)