Текст и перевод песни Pražský výběr - Smolař

Smolař

Tak to už je moc, to je snad zlej sen
Ta marnost a noc... a pak zas ten den
A všechno mi z rukou padá
A cosi si na mě šahá

Když u kolíbky mé sudičky stály
Tak na mě ty dámy se vykašlaly
A zůstala tam jen jedna
Ta smůla, ta stará běhna

Mám děravej deštník, trochu mi prší na maják
A smolařskej deník... a jak
Mám děravou kapsu, mám rezavý brnění
Toť marných slz ronění

Mám kyselej úsměv a straší břichabol
Všechny mé písně jsou v moll
Mám rozbitej synchron a různý ty trápení
Hlavně máš dlouhý vedení

Osudem nehneš, ty víš starou belu
Tak přestaň už fňukat, vždyť nejsi sám
Tak už to chodí, máš svou klientelu
Smůla se vyzná, ta ví kudy kam

A všechno mi z rukou padá
A cosi si na mě šahá

Tak to už je moc, to je snad zlej sen
Ta marnost a noc... a pak zas ten den

Zase budu vedle, hnedle jak ta stará jedle
To zas bude malér, smůla už je zase v sedle

Tak přestaň kňučet, vždyť nejsi sám
Já těch tvejch nesmyslů už po krk mám
Ze života se ti, koukám, stává
Tak trochu hodně hořká káva

Loser

This is too much, it must be a bad dream
This vanity and night... and then the day again
And all drops from my hands
And something reaches for me

When at my cradle the fates stood
These ladies ignored me
And only one remained there
That bad luck, that old hag

I've got a leaky umbrella, it's raining a little on my beacon
And a loser's diary... and how
I have a leaky pocket, I have rusty armor
'Tis the shedding of vain tears

I have a sour smile and a bellyache that haunts me
All my songs are in minor
I have a broken synchron and various troubles
You especially have a long line

You won't move fate, you know the old trouble
So stop whining, you're not alone
That's the way it goes, you have your clientele
Bad luck likes you, it knows where to go

And all drops from my hands
And something reaches for me

This is too much, it must be a bad dream
This vanity and night... and then the day again

I'll be next again, like that old fir
That will be a disaster again, bad luck is back in the saddle again

So stop whining, you're not alone
I'm fed up with your nonsense
You seem to be turning life into
A somewhat very bitter coffee