Zpátky na začátek - Revolta feat. Petra Sixtová перевод на немецкий

Zpátky na začátek

Náš život hoří silnou touhou
Za sebou cestu zlem už dlouhou
Naše duše volá vrať se zpátky
Pokojně zadními vrátky, zpátky domů

Chci to všechno mít, pak teprv můžu jít
Chci to, být někdo pak můžu šťastný být
Tohle není pravda, tohle nejsem já
Tohle je jen skořápka člověka kterého nechci znát

Už párkrát jsem to pochopil, pak jsem zase zapoměl
Víckrát jsem to pokazil a ten život zabolel
Tak už to bývá člověk zapomíná
Díky za to, že mi to moje nitro připomíná

Že lepší než být někdo je se ptát kdo
Jsem abych nežil v omylu a nebyl ten
Co, se neptá kdo a hraje divadlo
Za které je honorářem krásné ego

Které stále roste a je stále silnější
V očích, které milujou cestu povrchní
Tohle už není pro mě, tu máš na památku
Všechny ty cesty stejně jednou skončí na začátku

Náš život hoří silnou touhou
Za sebou cestu zlem už dlouhou
Naše duše volá vrať se zpátky
Pokojně zadními vrátky, zpátky domů

Na začátku tam kde jsme byly neviní
Najivní, čím to že se časem všechno promění
Z dětí co září energií a úsměvem
V ovce co se řídí prestiží a úspěchem

Který stejně odejde jednou v zapomění
Rodíme se nazí, umíráme nazí
Rodíme se jako originál, umíráme jako kopie
Návodu cesty ke štěstí, který je jen folie

Pokuď neotevřeš mysl systém ti ji jednou rozbije
A jak se tak koukám,
Dívám se kolem sebe a stále doufám
že ještě není pozdě a proto bouchám

Na dveře vaších srdcí a svědomí
Další bod evoluce musí být evoluce vědomí
Proto prosím sám sebe abych zůstal klidný
A prosím tím i tebe abys zůstal silný

Náš život hoří silnou touhou
Za sebou cestu zlem už dlouhou
Naše duše volá vrať se zpátky
Pokojně zadními vrátky, zpátky domů

Dost silný na to abys jednou pochopil
že povrch naši loď nitra lásky potopil
že povrch by měl naše nitro chránit
A ne vyplout na povrch mu před očima druhých bránit

Naše duše prosí opravte tu poruchu
Ego, ambice, úspěch žijem na povrchu
V jádru všichni dobří ale uvěznění
Akorát ty mříže nejsou viděny

Protože co je horší než si mylet že si svobodný
Přitom zkalamaný, do sebe zavřený
Na povrchu vypadá že to tak není
Ale bojíš se si přiznat že si z toho světa vystrašený

Protože jednodušší je hrát si na kovboje
Nasadit masku aby nikdo neviděl to co je
V hloubi tvojí duše
Chce to vyplout na povrch, propojit mysl a srdce

Náš život hoří silnou touhou
Za sebou cestu zlem už dlouhou
Naše duše volá vrať se zpátky
Pokojně zadními vrátky, zpátky domů

Zpátky domů

Zpátky domů

Zurück zum Anfang

Unser Leben brennt mit starker Sehnsucht,
Hinter uns ein langer Weg des Bösen.
Unsere Seele ruft, komm zurück,
Friedlich durch die Hintertür, zurück nach Hause.

Ich will das alles haben, erst dann kann ich gehen,
Ich will es, jemand sein, dann kann ich glücklich sein.
Das ist nicht die Wahrheit, das bin nicht ich,
Das ist nur die Hülle eines Menschen, den ich nicht kennen will.

Schon ein paar Mal habe ich es verstanden, dann habe ich es wieder vergessen.
Ich habe es öfter vermasselt und das Leben tat weh.
So ist es nun mal, der Mensch vergisst,
Danke dafür, dass mein Inneres mich daran erinnert.

Dass es besser ist, sich zu fragen, wer man ist, als jemand zu sein,
Um nicht in einem Irrtum zu leben und nicht der zu sein,
Der sich nicht fragt, wer er ist, und Theater spielt,
Wofür ein schönes Ego die Belohnung ist.

Das immer weiter wächst und immer stärker wird,
In den Augen, die den oberflächlichen Weg lieben,
Das ist nichts mehr für mich, hier, nimm es als Andenken.
Alle diese Wege enden irgendwann am Anfang.

Unser Leben brennt mit starker Sehnsucht,
Hinter uns ein langer Weg des Bösen.
Unsere Seele ruft, komm zurück,
Friedlich durch die Hintertür, zurück nach Hause.

Am Anfang, dort, wo wir unschuldig waren,
Naiv, wie kommt es, dass sich mit der Zeit alles verändert?
Aus Kindern, die vor Energie und Lächeln strahlen,
Werden Schafe, die sich nach Prestige und Erfolg richten,

Der sowieso irgendwann in Vergessenheit gerät.
Wir werden nackt geboren, wir sterben nackt,
Wir werden als Original geboren, wir sterben als Kopie,
Einer Anleitung zum Glück, die nur Fassade ist.

Wenn du deinen Geist nicht öffnest, wird das System ihn irgendwann zerstören,
Und wie ich so schaue,
Schaue ich mich um und hoffe immer noch,
Dass es noch nicht zu spät ist, und deshalb klopfe ich.

An die Türen eurer Herzen und Gewissen,
Der nächste Punkt der Evolution muss die Evolution des Bewusstseins sein,
Deshalb bitte ich mich selbst, ruhig zu bleiben,
Und ich bitte dich dadurch auch, stark zu bleiben, meine Liebe.

Unser Leben brennt mit starker Sehnsucht,
Hinter uns ein langer Weg des Bösen.
Unsere Seele ruft, komm zurück,
Friedlich durch die Hintertür, zurück nach Hause.

Stark genug, um irgendwann zu verstehen,
Dass die Oberfläche unser Schiff der inneren Liebe versenkt hat,
Dass die Oberfläche unser Inneres schützen sollte,
Und nicht auftauchen, um es vor den Augen anderer zu verbergen.

Unsere Seele bittet, behebt diesen Fehler,
Ego, Ehrgeiz, Erfolg, wir leben an der Oberfläche,
Im Kern alle gut, aber gefangen,
Nur die Gitter sind nicht sichtbar.

Denn was ist schlimmer, als zu glauben, frei zu sein,
Dabei betrogen, in sich gekehrt,
Oberflächlich sieht es nicht so aus,
Aber du hast Angst, dir einzugestehen, dass du von dieser Welt verängstigt bist.

Weil es einfacher ist, Cowboy zu spielen,
Eine Maske aufzusetzen, damit niemand sieht, was
In der Tiefe deiner Seele ist,
Es will an die Oberfläche, Geist und Herz verbinden.

Unser Leben brennt mit starker Sehnsucht,
Hinter uns ein langer Weg des Bösen.
Unsere Seele ruft, komm zurück,
Friedlich durch die Hintertür, zurück nach Hause.

Zurück nach Hause.

Zurück nach Hause.