Текст и перевод песни Tomáš Klus - Marketce

Marketce

Kolik nás takových bylo,
Co zbloudilo cestou
Za modrými květy?
Nás přátelé odsoudili
A hnali před popravčí čety.

Kolikrát vpila mě země
A já zbaven smyslů
Ryl dlaněmi hlínu?
Já nikdy odvahu neměl,
Bych přiznal svou vinu.

Kolikrát, Markétko, mával jsem tobě?
To ty jsi odteďkom má poslední oběť.
To s tebou se milují andělé
V kráterech měsíce
A zůstanou v tvém těle
Jak tóny neznělé.

Při nástupu stoupám si na špičky
Snad z malichernosti.
Čas žere hodinám ručičky
A vyplivuje kosti.

Rány si foukám dýmem z cigaret
A v pokoji pro hosty
Otevřu soukromý lazaret
Své sebelítosti.

Kolikrát, Markétko, hrával sem tobě,
To ty jsi odteďkom má poslední oběť.
To s tebou se milují andělé
V kráterech měsíce
A zůstanou v tvém těle,
Bytosti oněmělé.

Za ruce s šedohlavci
Tlačím svět k úmoru
A není větší lež než pravda
O nás dvou.

Snažím se obelstít Lásku - potvoru,
Aby mě nechala vznést se za tebou.

Kolikrát, Markétko, psával jsem tobě,
Tolikrát, Markétko, čekal jsem na odpověď.
Ty se však miluješ s anděly
V kráterech měsíce
A tam mé tóny nedozněly,
Já zůstal necelý.

Kolik nás takových zbylo, co zbloudilo
Cestou za modrými květy,
Jimž pod gilotinou se zalíbilo.

Marketce

How many of us were there,
Who lost their way
Following blue flowers?
Our friends condemned us
And drove us before firing squads.

How many times did the earth swallow me
And I, devoid of my senses
Dug my hands into the clay?
I never had the courage,
To confess my guilt.

Margaret, how many times have I waved goodbye to you?
From now on, you are my last victim.
With you, angels make love
In the craters of the moon
And they will remain in your body,
Like silent notes.

As I approach, I stand on tiptoe
Perhaps out of pettiness.
Time eats away at the clock's hands
And spits out bones.

I blow cigarette smoke on my wounds
And in the guest room
I will open a private infirmary
For my self-pity.

Margaret, how many times have I played for you,
From now on, you are my last victim.
With you, angels make love
In the craters of the moon
And they will remain in your body,
Silent beings.

Hand in hand with old men
I push the world to exhaustion
And there is no greater lie than the truth
About us two.

I try to outwit Love - the temptress,
So that she will let me float up after you.

Margaret, how many times have I written to you,
Margaret, how many times have I waited for a reply.
But you make love with angels
In the craters of the moon
And there my notes did not resound,
I remained incomplete.

How many of us are left who have lost their way,
Following blue flowers,
Who have fallen in love with the guillotine.