Текст и перевод песни Tomáš Klus - Taneční

Taneční

Životem bych nejradši proplul,
Jenže jsem děravý tvor
Z jedniček a z nul.
Až rám mé lodi zplesniví,
Pochopím teprve, že jsem živý.

Sedím sám a vím, že za moc nestojím,
Naříkám a vnitřně prahnu po boji.
Jít nevím s kým a kam, dělám co mohu
A co mohu, to odkládám.

Nevím si rady vůbec s ničím,
Mám všechny předpoklady,
že sám sebe zničím,
Vyčnívám-li pak někde z pozadí,
Neboť mým heslem je 'nevadí'.

Jsem plný prázdných gest a slov,
Jsem váš hrdina Oblomov,
Jsem klonem se sklony k lítosti,
Jsem člověk druhé jakosti.

Život sním a žiju sny i za jiné,
Trpím tím, že vidím ze dna k hladině,
Přijímám věci tak, jak jsou,
Když se svým stádem táhnu za potravou.

Sedím sám v kuchyni za stolem
A dumám, co ze mě bude za sto let,
Takový jsem já myslitel,
Jsem člověk, navíc člověk na pytel.

Neřeším, že se někdo někde nějak má,
Jsem si vším a o druhé se nestarám,
Teprv až tíseň dolehne,
Cosi se ve mně dolehne.

Jsem plný prázdných gest a slov,
Jsem váš hrdina Oblomov,
Jsem klonem se sklony k lítosti,
Jsem člověk druhé jakosti.

Bude líp, až bude se mi třeba chtít
Trochu žít, ale ne tak,
Abych musel jít něčemu vstříc
A plýtvat silami,
Jsem plně v moci noci nad námi.

Vzdor ze mě ze zásady nebují,
Ač nesnáším, když se do mě obují
A libuji si ve slibech,
Na rozdíl od všech chytám první dech.

Tak okrádám rostliny o vzduch,
Předpokládám, že už jiný nebudu,
Neměnit se a hlavně nebudit rozruch,
Zůstanu pátým kolem od sudu.

Jsem plný prázdných gest a slov,
Jsem váš hrdina Oblomov,
Jsem klonem se sklony k lítosti,
Jsem muž, co nemá vlastnosti.

Čtvrt století zde jen přebývám,
Nedělám nic, co vadilo by vám,
Zakopávám o své kořeny,
Jsem sám do sebe vnořený.

Zakopávám o své kořeny,
Jsem sám do sebe,
Zakopávám své kořeny,
Jsem sám.

Dance

I'd rather sail through life,
But I'm a leaky creature.
Made of ones and zeros.
When the frame of my boat rots,
I'll finally understand that I'm alive.

I sit alone and know I'm not worth much,
I complain and yearn for a fight within.
I don't know who to go with or where,
And I procrastinate what I can.

I don't know what to do with anything at all,
I have all the makings
to destroy myself,
If I stand out somewhere in the background,
Because my motto is 'it doesn't matter'.

I'm full of empty gestures and words,
I'm your hero Oblomov,
I'm a clone with a tendency to regret,
I'm a second-rate person.

I dream of life and live dreams for others,
I suffer from seeing from the bottom to the surface,
I accept things as they are,
When I follow the herd for food.

I'm sitting alone in the kitchen at the table
And wondering what will become of me in a hundred years,
That's the kind of thinker I am,
I'm a man, and to top it off, a waste of space.

I don't care that someone somewhere is somehow,
I'm everything and I don't care about others,
Not until the time of need reigns,
Something will weigh down on me.

I'm full of empty gestures and words,
I'm your hero Oblomov,
I'm a clone with a tendency to regret,
I'm a second-rate person.

Things will get better when I feel like it may be,
A little bit to live, but not so,
So that I have to go towards something
And waste my energy,
I'm completely at the mercy of the night above us.

I do not rebel on principle,
Though I hate it when you attack me
And I indulge myself in promises,
Unlike everyone else, I catch my first breath.

So I rob plants of air,
I guess I'll never be different,
Not to change and especially not to cause a stir,
I'll stay the fifth wheel off the wagon.

I'm full of empty gestures and words,
I'm your hero Oblomov,
I'm a clone with a tendency to regret,
I'm a man with no qualities.

A quarter of a century I've been here,
I don't do anything that would bother you,
I stumble over my roots,
I'm immersed in myself.

I stumble over my roots,
I'm alone unto myself,
I stumble over my roots,
I'm alone.