Текст и перевод песни Václav Neckář - Ruce

Ruce

Víš, ty čáry v dlaních vyryl nám snad osud sám
Proč a kam vcházíš, kde se nedočkáš
Jdou čáry temný na mapách osudů
Jdou čáry světlý v rovnoběžkách
Víš,jsou čáryv kterých se moc nevyznám
Na nebi kreslí ptáci svůj monogram
Kde jsi byl pozdě, kam jsi přišel dřív než já
Kde věčně bloudíš, v mimoběžkách
Podívej,jak tvý roky plujou
Dál týdnům tvý dny uskakujou
Hledáš svůj klid ve věčných proměnách
Čáry let čas v tvý ruce zkříží
Nakreslí ti tvář co už zhlíží
Z příběhů z nadějí ve hvězdách
Chceš svět sestavit a žít!
Ty čáry řeknou kdo je kdo a kde se vzal
Jak žil, co chce anebo za co stál
Kdo voní dřevem, kdo jen vítr v rukou má
Kdo prázdnou postel odestýlá.
Vidím jak jdeš svým světem dlouho
Jak svý dny nastavuješ touhou
Podobáš se teď ptákům ve větvích
Když přeletí břeh vlastní slávy
Slétnou na zem,cítí dech trávy
Ty uchován jako kámen
Jak paměť dnů, jak kniha knih, chceš žít!
Víš ty čáry v dlaních vyryl nám snad osud sám
Můžeš si žít jak chceš, já tě rád potkám
Tak postav dům, v zahradách zasaď strom
Někdo si přijde v tvých dlaních číst

Hands

You know, the lines in our palms were probably etched by fate
Why and where do you enter when your arrival is never anticipated?
Dark lines run across the maps of destinies
Bright lines run parallel
You know, there are lines I don't quite understand
Birds draw their monograms in the sky
Where were you late, and where did you arrive before me?
Where do you constantly wander, in tangents?
Look how your years are passing by
Your weeks keep dodging your days
You search for your peace amid constant change
The lines of time will cross your hands
They will draw for you a face that already gazes
From stories of hope among the stars
You want to build a world and live!
Those lines will tell who is who and where they came from
How they lived, what they desired, or what they stood for
Who smells like wood, and who has only wind in their hands
Who unmakes their empty bed.
I see how you have walked your world for a long time
How your days are filled with desire
You are like the birds in the branches
When they fly over the banks of their own glory
They land on the ground, feeling the breath of grass
You are preserved like a stone
Like the memory of days, like the book of books, you want to live!
You know the lines in our palms were probably etched by fate
You can live as you please, and I'll be happy to meet you
So build a house, plant a tree in the garden
Someone will come to read the palms of your hands