Текст песни Rijen a Ja - Daniel Hůlka

S uspávankou dešťů vplouvá k nám
říjen,
Láska má ta tam, já zůstávám
Míjen
A sám.
Zelenou náruč bříz
Podzimní vítr sčís.
Hořký úděl, smutná řádka dní,
říjen a já,
Oba jsme svým steskem nápadní,
říjen i já.
Ve větvích torza hnízd,
Ze kterých lze však číst:
Já dál větřím jarní tání
I své šťastné zmrtvýchvstání,
Slunovrat zas přijde k nám,
Tu víru mám,
Svůj splín zhojím příští láskou
A dnům října sbohem dám.
Prozatím však stůněm nad sklínkou
říjen a já,
Kvůli trablům s jednou blondýnkou
Zní mé: co já?
Torza hnízd skrývá dým,
Z něhož číst tajně smím:
Já dál věřím v jarní tání
I v své šťastné zmrtvýchvstání,
Slunovrat zas přijde k nám,
Tu víru mám,
Svůj splín zhojím příští láskou
A dnům stesku sbohem dám.
Já dnům stesků sbohem dám