Текст песни Prokleta - Martin Maxa

Dva krátký černý sonety,
Jen pár slov, sotva do věty,
Několik veršů v tajný schránce čísi paměti .
Dva cáry zašlý viněty,
Dvě krátký básně prokletý
Jednou tu po nás nejspíš zbydou a nic víc.

Jedno je jistý, zatím jsi lásko ještě mladá
A těch pár veršů vůbec tě trápit nemusí,
Proto neztrácíš svůj zvláštní úsměv sladký subrety,
Když se řítíš v drážce věčný rulety
I když jen na chvíli tudy nejspíš lásko poletíš.

A já nechci nic víc, než tu krátkou chvíli u toho být.
Já nemůžu mít už víc, když s tebou stejný sny sním.

Jak svíčka, která zhasíná
I báseň, která začíná
Jednou svý zbraně odevzdaně složí do klína.
A krátká strofa nevinná,
Dvě zátky nejspíš od vína,
Někde tu po nás možná zbydou a nic víc.

Jedno je jistý, zatím jsi lásko ještě mladá
A těch pár veršů vůbec tě trápit nemusí
Cožpak necítíš?
Pořád schází lásko tečka za větou
A já píšu dál tu báseň prokletou
I když jen o růžích, které nejspíš přes noc odkvetou.

Já nechci nic víc než tu krátkou chvíli u toho být.
Já nemůžu mít už víc, když s tebou stejný sny sním.