Текст песни První píseň - Tomáš Klus

Nebudu vám lhát, našel jsem pravdu v chlastu,
Nebudu vám lhát, úplně na dně.
Nebudu vám lhát, zaplaťte ovšem předem za vstup.
Nebudu vám lhát, mimořádně.

Má podlaha je z laminátu
A moje duše jakbysmet.
Jsem ještě kluk, co ztratil tátu
A tak si stvořil vlastní svět.
Nejdřív jsem myslel na rekordy
A dával jsem si do těla.
Pak mě Lukáš učil akordy,
Než zahráli jsme Anděla.

Nebudu vám lhát, našel jsem pravdu v chlastu,
Nebudu vám lhát, úplně na dně.
Nebudu vám lhát, zaplaťte ovšem předem za vstup.
Nebudu vám lhát, mimořádně.

Mé kalhoty jsou z manchesteru
A moje duše jakbysmet.
Jsem bratr, co přišel o sestru
A tak si stvořil vlastní svět.
A tam mi andělí poštou
Přišlo od Pána psaní.
Psal, ať si to všichni pročtou,
že prý je život k milování.

Nanananá, nananananá, nananana

Mám v kštici první vlas šedý,
Patrně konečně zmoudřím.
Jsem muž, co už mohl být v nebi,
Přesto se vyléčil z modřin
A zjistil, že má život cenu,
že majetky jsou bezcenné.
Chtěl bych do světa zpívat změnu
A dovést ho k proměně.

Nebudu vám lhát, mým hrdinou je Kristus.
Nebudu vám lhát, dnes nehrajeme v maskách.
Nebudu vám lhát, mým vyznáním je optimismus.
Nebudu vám lhát.