Miriam

Denně se ráno ptám
Proč musím vstávat sám
Odpověď dávno znám
Jsem samotář
Dlouho už doufám,
Že se jednou ráno
Má víčka mírně zvednou
Já spatřím náhle čísi jemnou tvář
Odlétá spánek jak jarní vánek
Jak svatojánek díky Miriam
Sedíme právě u stolu v trávě
Při ranní kávě s krásnou Miriam
To je ten dávný příběh lásky
Zázračné, živé a průzračné
Kterou mě dává, dává Miriam
Říkají známí, že všechno dá mi
S noblesou dámy kráska Miriam
Celý svět má teď vůni růží
Růžových, tam kde byl pláč je smích
Už nejsem sám
Jsem jejím hájemstvím
Každý den dlouho spím
Pletu si Tvůj sen s mím
A mám to rád
Ale, když spolu dříve vstanem
A jdem se toulat krásným ránem
Zapomínám, že dlouho chtěl jsem spát
Odlétá spánek jak jarní vánek
Jak svatojánek díky Miriam
Sedíme právě u stolu v trávě
Při ranní kávě s krásnou Miriam
To je ten dávný příběh lásky
Zázračné, živé a průzračné
Kterou mě dává, dává Miriam
Říkají známí, že všechno dá mi
S noblesou dámy kráska Miriam
Celý svět má teď vůni růží
Růžových, tam kde byl pláč je smích
Už nejsem sám