Jeannine

Ten práh dubový jsem přešel,
Když holub na tvé střeše
Pírko upustil.
Pírko prachového peří
Dotklo se tvých kadeří
A přistálo ti u pusy.
Dýchlas, pírko vzlétlo k nebi,
Tam kde jsem s tebou nebyl
A bez tebe nechci být.
Možná, kdybych tenkrát věděl,
Kam lidská touha vede,
Nechtěl bych ani žít.
Jeannine, Jeannine, Jeannine,
žárlím, žárlím, žárlím.
Ten práh dubový už stařel,
Stejně jako dveře
Do komůrky tvé.
Možná vzal ho stejný plamen,
Jenž oděv sňal z tvých ramen,
Když se k nebi vznes.
Jeannine, Jeannine, Jeannine
žárlím, žárlím, žárlím,
Jeannine, Jeannine, Jeannine
žárlím, žárlím, žárlím.
Plamen který zved se k nebi,
Až tam kde Bůh sedí
A kde s ním svatí dlí.
K nebi, ku andělským chórům,
Kde budeme spolu
A kde nám bude líp.
Jeannine, Jeannine, Jeannine,
žárlím, žárlím, žárlím.
Jeannine, dis-moi que tu m′aimes,
L'amour c′est une chaîne,
Quand je t'attends
Je t'attends.