Songtexte Marketce - Tomáš Klus

Kolik nás takových bylo,
Co zbloudilo cestou
Za modrými květy?
Nás přátelé odsoudili
A hnali před popravčí čety.

Kolikrát vpila mě země
A já zbaven smyslů
Ryl dlaněmi hlínu?
Já nikdy odvahu neměl,
Bych přiznal svou vinu.

Kolikrát, Markétko, mával jsem tobě?
To ty jsi odteďkom má poslední oběť.
To s tebou se milují andělé
V kráterech měsíce
A zůstanou v tvém těle
Jak tóny neznělé.

Při nástupu stoupám si na špičky
Snad z malichernosti.
Čas žere hodinám ručičky
A vyplivuje kosti.

Rány si foukám dýmem z cigaret
A v pokoji pro hosty
Otevřu soukromý lazaret
Své sebelítosti.

Kolikrát, Markétko, hrával sem tobě,
To ty jsi odteďkom má poslední oběť.
To s tebou se milují andělé
V kráterech měsíce
A zůstanou v tvém těle,
Bytosti oněmělé.

Za ruce s šedohlavci
Tlačím svět k úmoru
A není větší lež než pravda
O nás dvou.

Snažím se obelstít Lásku - potvoru,
Aby mě nechala vznést se za tebou.

Kolikrát, Markétko, psával jsem tobě,
Tolikrát, Markétko, čekal jsem na odpověď.
Ty se však miluješ s anděly
V kráterech měsíce
A tam mé tóny nedozněly,
Já zůstal necelý.

Kolik nás takových zbylo, co zbloudilo
Cestou za modrými květy,
Jimž pod gilotinou se zalíbilo.