Lyrics Nigredo - Daniel Landa

Vzduch je cítit mršinou
Když kráčím křivolakou pěšinou
Za mnou čoudí spálenej most
A z houští zní, že nejsem zvanej host.

Runy svítí v bludným kameni, možná je to znamení...
Cesta míří rovnou do křoví, furt lepší než okovy.
Prodírám se roštím dál a hledám Grál, jak nakázal mi král.
Havran se mi z větve smál, že v hloubi skal, tu marně hledám šal.

Jak už možná víš, jdu objevit tu skrýš v níž nevěříš.
Nad mou hlavou stále pluje mrak... Kéž by to byl drak.

Najdu další zeď a hned jí vyzkouším čelem.
To je odpověď na to, jak nakládám s tělem.
Na cestách k pokladům praskaj dobrodruhům kosti.

Neboj nedojdou mi šípy, ty si trhám ze zad s masem.
Jen se nadechnu a pak to přebolí časem.
Co na tom sejde... stejně jsme tu jenom co by hosti.

Cože jsem to vlastně chtěl?
Hergot, že já vůl to zase zapomněl?!
No jo ten grál! Tak ten bych fakt teda bral.

Prej tu někde měl bejt hrad,
Tak snad ho ňákej darebák neukrad.
Že by mi král jen tak o grálu lhal?

Z písku syčí jedovatej had, běsi mají stále hlad.
Jen si chladnou hlavu zachovat, ten hrad tu někde musí stát.
Z bílejch kostí podél drah už nemám žádnej strach.
Jsem sebevrah!
Prodal jsem zbraň a za to se platí daň...

Havran na tý větvi se bál,
že lůno skal mi vydá vzácnej grál.
A teď je pryč a s ním je pryč i klíč.

Nesu dary od vlkodlaků - náruč plnou bodláků.
Na hlavu se snáší prokletí... A drak neletí.

Najdu další zeď a hned jí vyzkouším čelem.
To je odpověď na to, jak nakládám s tělem.
Na cestách k pokladům praskaj dobrodruhům kosti.

Neboj nedojdou mi šípy, ty si trhám ze zad s masem.
Jen se nadechnu a pak to přebolí časem.
Co na tom sejde... stejně jsme tu jenom co by hosti.

V hlavě bzučí roje včel.
Sakra, co jsem chtěl jsem opět zapomněl. To mám z těch ran!
Nemůžu si vybavit, jak vyrazit.
Kam chtěl jsem vlastně jít? Asi do všech stran.

Starý nápis doufám napoví, jak nezabloudit ve křoví.
Možná že to zdárně dopadne... A možná ne.