Lyrics Vernisáž - Helena Vondráčková

My setkali se toho dne na vernisáži náhodné,
Tys nebyl sám, přišli jste ve dvou.
Však portrét můj jsi zpytoval a zřejmě v duchu litoval,
žes nebyl sám, přišli jste ve dvou.
I já ti řekla pohledem - s tím sotva něco provedem′,
Když nejsi sám, když jste tu ve dvou.
A kolem kresby obrazy
A který z nich kdy zobrazí
Tebe se mnou, dvojportrét náš?
Ó vernisáž je vernisáž,
Zde krajina, tam zátiší
A ty se náhle blízko zdáš
A já se zdám ti nejbližší.
Ó vernisáž je vernisáž,
Tam hosti jsou vždy vážení,
Jen míň se dívat na ně máš
A víc si všímat umění.
K té vernisáži před časem jen jednu výtku měla jsem,
žes nebyl sám, že jste ve dvou.
My nevnímali katalog a mlčka vedli dialog,
Proč nejsi sám, proč jste ve dvou.
Už nečekám dnes odpověď, to dávno prošlo a co teď?
Jsi třeba sám, už nejste ve dvou.
Jen obrazy z té výstavy
Se v paměti mi vybaví,
Ale tvou tvář zapomínám.
Ó vernisáž je vernisáž,
Jen mistr plátna rozvěsí
A sláva, máš tu vernisáž,
Směs názorů a impresí.
Ó vernisáž je vernisáž,
Tam hosti jsou vždy vážení,
Jen slečny méně vnímat máš
A víc si všímat umění.
Tys nebyl sám přišli jste ve dvou.
Tys nebyl sám přišli jste ve dvou.
Tys nebyl sám přišli jste ve dvou.
Jen obrazy z té výstavy
Se v paměti mi vybaví,
Ale tvou tvář zapomínám.
Ó vernisáž je vernisáž,
Jen mistr plátna rozvěsí
A sláva, máš tu vernisáž,
Směs názorů a impresí.
Ó vernisáž je vernisáž,
Tam hosté jsou vždy vážení,
Jen slečny vnímat méně máš
A víc si všímat umění.
Ó vernisáž je vernisáž,
Jen mistr plátna rozvěsí
A sláva, máš tu vernisáž,
Směs názorů a impresí.
Ó vernisáž je vernisáž,
Tam hosté jsou vždy vážení