Lyrics and translation Lucie Bílá - Vzpomínky

Vzpomínky

Stmívá, nějak náhle se stmívá,
Marně vzpomínky skrývám stěnou zapomnění.
Stejně přijdou a nic je v pravdu nepromění
Jsme si dál tak vzdálení.
Zvláštní pocit prázdnoty vzrůstá,
I když vím, že jsi tu zůstal.
Jsem zas opuštěná.
Něco říkáš a vůbec nic to neznamená,
Co nám zbývá, půjdem spát.
Tvé rty líbám, tvou dlaň mám,
A půlnoc tmou nás chrání.
Pak se vzbudím, všechno zas jen studí,
Zas byl tu sen jen přání.
Svítá slunce málem už pálí,
Snad i tobě se zdáli ty sny které já mám .
Každý z nás dvou se tajně vrátil ke vzpomínkám.
Každý z nás dvou zvlášť a sám.
Býval mráz,
Mrak slunce zas.
A stejně tvá ruka hřál.
Co z lásky zbývá,
Mě se dál zdá živá.
Mě ještě zdá se stálá.
Vstávej, o té lásce mi říkej
A já přijmu to z díkem,
Všechno vrátí se k nám.
Zas mě líbej ať na vzpomínky zapomínám
Jen těch krásných víc ať mám.

Souvenirs

Il fait sombre, soudainement il fait sombre,
Je cache mes souvenirs derrière le mur de l'oubli en vain.
Ils reviendront quand même et rien ne les changera vraiment
Nous restons si éloignés.
Une étrange sensation de vide grandit,
Même si je sais que tu es resté ici.
Je suis à nouveau abandonnée.
Tu dis quelque chose et cela ne signifie rien du tout,
Que nous reste-t-il, allons dormir.
J'embrasse tes lèvres, je tiens ta main,
Et la nuit noire nous protège.
Puis je me réveille, tout est froid à nouveau,
Le rêve n'était qu'un désir.
Le soleil se lève, il brûle presque,
Peut-être que tu as aussi rêvé de ces rêves que j'ai.
Chacun de nous deux est secrètement retourné aux souvenirs.
Chacun de nous deux séparément et seul.
Il faisait froid,
Un nuage au soleil.
Et quand même ta main réchauffait.
Ce qu'il reste de l'amour,
Je le rêve toujours vivant.
Je le rêve encore constant.
Lève-toi, parle-moi de cet amour
Et je l'accepterai avec gratitude,
Tout reviendra à nous.
Embrasse-moi à nouveau pour que j'oublie les souvenirs
J'ai juste besoin de plus de beaux souvenirs.