Lyrics Nemůžeš usnout III. - Petr Hapka

Nemůžeš usnout? To ani já ne.
Měsíc jak anděl na nebi plane.
Zdá se, že šeptá: Tato noc, pane,
Zvedá závoj zpovědnic.
Cokoliv teď můžeš říct.

Mám se snad přiznat k věčnému přání
Vyčíst svůj osud z čar ve tvé dlani?
Zpověď tak leda pro pousmání
Jako vzkazy z pohlednic.
Tak to přeci nejde říct.

Skutečná přání jsou jen ta skrytá.
V těch nejskrytějších vedle mě spí ta
Pevná jak věže svatého Víta.
Křehká jako světla svic...
Tak já nevím - mám to říct?

Chtěl bych se svěřit s tím, že mě drtí
Práce jak želva, týdny jak chrti,
Nízký břeh stáří, mocný proud smrti...
O tom, jak mu šlapu vstříc
Tobě, lásko, chtěl bych říct.

Nemůžu usnout, snad ani ty ne:
Kolem mých ramen zvolna se vine
Ruka, co hladí lépe než jiné...
Nemusel jsem říkat nic -
Jen ty víš, co chtěl jsem říct.
Jen ty víš, co chtěl jsem říct.