Paroles et traduction BPM feat. Habbiel - Cesta Florencie - Řím (feat. habbiel)

Cesta Florencie - Řím (feat. habbiel)

BPM . Cesta Florencie - Řím.
Všechny cesty vedou do Říma, do žhnoucího města,
Co se občas chová jako konkubína.
Známe heslo dne "Hlavně se neupínat!".
Se snahou najít věčnost přichází i vina.
Jsme chvíli free a kdo ví, co bude zítra?
Teď se to ale neřeší. Teď pijem a žijem,
žijem a pijem ve slunci všední Itálie, ale i když lije.
Enyky benyky klikybe. Kdo koupí další víno,
Kdo pro něj zajede?
Beru tágo, ignoruju místní MHD. Někam mě doveze.
No je mi báječně.
Vztah se jménem zlatý pleti, je to jízda smrti.
La frego, nechci být mrtvý.
Italky jsou bohyně, a tak mám v centru zásek,
Zavírám oči a utahuju pásek.
Hledám v lásce odpovědi tam, kde na ně místo není,
Co může být víc hraničící než je tělo ženy?
Pomine vášeň změny, zmizí vůně mořský pěny,
Zbyde jenom krása soch z fontány Di Trevi...
Piš si tyhle jména - Bernini, Lipo, Botticeli, Dante,
Caravagio, Michelangelo.
Teď už ale zpět k Puru Chianti.
V hladině Tibery se hvězdy lesknou jako diamanty.
Jako diamanty, jako úsměv Claudie Cardinal.
Jako její úsměv.

V italským hostelu piju víno s Němkama.
Od stolu ke zdi vůně bílýho Orvieta.
Beru zbytek pod svetr a odcházím
Do noční Florencie, kde plazím se,
Se syndromem zmije, podél oken,
Přes tucet bufetů až k mostu Zlatníků.
Pomalu zvedám z čela bekovku, abych uviděl
Na řeku a světla plavidel.
Je moment, kdy bejt sám je nejvíc,
Co člověk potřebuje, chce bejt, tak je.
Odraz těch dvou skůtrů mě prudce táhne,
Jako otec svoji dcerku směr akademie.
Láhev už dávno prázdná, otázek mnoho, odpověď žádná.
Ach jsi tak krásná, noční Florencie.
Tik ťak, tik ťak.
Čas se popotáhl dál a já dál stál nehybně na náměstí,
Kde v kamenu stojí vězni mistrů
A všude, kam se hnu pohyby mramorů.
Pak o kus dál v prostředí kaváren.
Klobouky, kafe, cizinci a temperament žen.
Italky jako by nechaly v sobě ďábla,
Uzavřely, odešly a čekaly, až přijde sama smrt
Políbit jejich snědou pleť.

The Trip From Florence to Rome (feat. habbiel)

BPM . The Trip From Florence to Rome.
Every road leads to Rome. A city of blazing glory.
That sometimes carries on like a hussy.
We know the daily mantra "Don't get attached!"
But guilt comes often in the bid to find eternity.
We’re free for a bit. And who knows what tomorrow brings?
Right now, we’re not dealing with it. We’re drinking and living.
Living and drinking away in the Italian sunshine, even when it rains.
Eeny, meeny, miny, moe. Who’s buying the next bottle of wine?
Who’s gonna go and get it?
I grab a Vespa, ignoring public transport. It'll take me wherever.
Oh, I’m having such a ball.
Sex with a girl with a golden tan. It’s a death wish.
La frego, I don’t want to be dead.
Italian girls are goddesses. And so I’ve got my sights set on a girl in the city center.
I close my eyes and tighten my belt.
Searching for the answers to love where there’s no room for them.
What could be more hardcore than the body of a woman?
The passion will fade, the scent of the sea foam will disappear.
All that'll be left is the beauty of the sculptures in the Trevi fountain…
Write down these names - Bernini, Lipo, Botticeli, Dante,
Caravagio, Michelangelo.
But now let’s get back to the Chianti wine.
The stars shine like diamonds on the surface of the Tiber.
Like diamonds, like Claudia Cardinale's smile.
Like her smile.

I drink wine with some German girls in an Italian hostel.
A smell of white Orvieto wine wafts from the table to the walls.
I take the rest under my sweater and leave.
Heading out to the streets of Florence at night, where I snake and glide.
With the stealth of a viper, past dozens of shop windows,
Up to the Ponte Vecchio.
I slowly lift my cap from my forehead to see
The river and the lights of the boats.
There’s a moment when being alone is the greatest.
You don’t need anything else. You want to be who you are.
The reflection of those two scooters pulls me along.
Like a father leads his daughter towards the academy.
The bottle’s been empty for ages, so many questions, no answers.
Oh, you are so beautiful, Florence at night.
Tick-tock, tick-tock.
Time carries on and I’m still standing motionless in the square,
Where prisoners of the great masters stand sculpted in stone.
And everywhere I turn are the movements of the statues.
Then a little further on in the cafe scene.
Hats, coffee, foreigners and passionate women.
As if the Italian girls have left the devil inside them.
Trapped him, left him, and waited for death herself
To kiss their tanned skin.