Admirál - Helena Vondráčková traduction en anglais

Admirál

Na té fotce, co mi dal,
On vypadal jak admirál,
Tělo jako lineál,
No ideál, po kterém ženy šílí
Jeho pohled žárem plál
A sliboval, že by mi dal
Svatebním darem křižník,
Co kotvil opodál.
A proto do mých snů pak vstupoval,
Ten admirál, můj admirál,
Jak na lodním můstku stál a vzpomínal
Na mě, když bouře kvílí.
Jak všech moří mocný král
Si s větrem hrál, můj admirál,
Kol jeho mužných lící
Plál sněhobílý šál.
Říkal, život je jak oceán,
Když se dva setkají,
Tak musí spolu plout.
Láska je křehká jak porcelán
A ten kdo to snad ne
A ten kdo to snad ne
A ten kdo to snad neví, tak je bloud.
Vzdávala jsem nebi dík,
že můj milý je námořník,
ústa jako zralý fík
A známý zvyk,
Měl chůzi kolébavou.
Říkal mi: C′est magnifique!
Znal francouzsky můj námořník.
Já snila jsem, že jednou
Unese mě na rovník.
On říkal, že touží po zátoce,
V které by po cestách
Moh se mnou spočinout.
Láska musí nésti ovoce
A ten kdo to snad ne
A ten kdo to snad ne
A ten kdo to snad neví, tak je bloud.
Na té fotce, co mi dal,
On vypadal jak admirál,
Tělo jako příložník,
No námořník
A já jsem naletěla
Na tenhleten hloupý trik.
Nebyl admirál, nebyl námořník.
Já poznala jsem záhy,
Byl pouhý převozník.

Admiral

On the picture he gave me,
He looked like an admiral,
A body like a ruler,
Oh, the ideal for which women go wild
His gaze burned with passion
And he promised he would give me
A for a wedding present a cruiser,
Which was anchored there.
And therefore he then entered my dreams,
The admiral, my admiral,
As he stood on the bridge and remembered
Me, when the storm was howling.
Like the mighty king of all the seas
He played with the wind, my admiral,
Around his noble cheeks
Burned a snowy white scarf.
He said, life is like an ocean,
When two meet,
They have to sail together.
Love is fragile like porcelain
And those who don't believe
And those who don't believe
And those who don't believe it are fools.
I gave my thanks to heaven,
That my love is a sailor,
Lips like a ripe fig
And a famous habit,
His walk was swaying.
He told me: C′est magnifique!
My sailor knew French.
I dreamt that one day
He would take me to the equator.
He said he longed for a bay,
Where he could rest with me
Along the paths
Love must bear fruit
And those who don't believe
And those who don't believe
And those who don't believe it are fools.
On the picture he gave me,
He looked like an admiral,
A body like a folding chair,
Oh, a sailor
And I fell for it
This stupid trick.
He was not an admiral, he was not a sailor.
I soon came to realize,
He was just a ferryman.