Paroles et traduction Marpo - Už Nikdy

Už Nikdy

Kdy otevřeš ráno oči, aniž by jsi vůbec tušil,
Co tě během dneška všechno čeká,
Kdy se potkáš se svým tátou ve dveřích
A tam mu řekneš: "Dneska večer se ti ozvu, ok?"
Kdy zvedneš podělanej phone call, kde se dozvíš,
že mu v životě už nikdy nezavoláš,
Kdy se vše otočí naruby a ty máš prostě pocit,
že tohleto jen tak nerozdejcháš.

Tak to je život,
Buď se s tím popereš nebo to vzdáš,
Buď tě to zničí nebo něco dá,
A co tě nezabije může zabít kolem tebe,
Jiný pak čekaj, že se po tejdnu zas cejtíš skvěle,
Je to horská dráha emocí,
Zkurvenej kolotoč těch vyjebanejch nemocí
A lidi projdou kolem tebe a ty pochopíš,
že s tebou ten smutek v sobě už vůbec nikdo nenosí.

Kdy máš další dítě na cestě a denně myslíš na to, že ho táta nikdy neuvidí,
Kdy se tě Emma ptá, kdy se vrátí děda Lála a ty víš, že už se nikdy neobjeví,
Kdy vidíš mámu bloudit po baráku, kde jsme žili šťastně a teď tam skoro nevydrží,
Kdy se sám sebe ptáš, jestli táta vidí tvoji snahu, kterou zbytek nikdy nedocení,
Když ztratíš víru i v to poslední, v to co jsi věřil a tu křivdu v sobě nikdy neproměníš,
Kdy v noci sleduješ ten stín, furt si říkáš: "kdyby tohle, kdyby tamto" hledáš zdůvodnění,
Kdy koukáš na kytary, co se pod jeho rukama už nikdy zase nerozezní,
Kdy mluvíš sám na prázdný křeslo před sebou a dobře víš, že už ti táta nikdy neodpoví.

Tak to je život,
A buď to dáš nebo si dá tebe,
Někdy peklo, někdy zase nebe,
Někdy klid, někdy hrozně klepe,
Tak tam nestůj takhle blbě a otevři dveře.

Never Again

When you open your eyes in the morning, without a clue,
What awaits you throughout the day,
When you meet your father at the door
And you tell him: "I'll call you this evening, okay?"
When you pick up that cursed phone call and find out,
That you'll never call him again in your life,
When everything turns upside down and you just feel,
That you can't just breathe it out.

This is life,
You either fight it or give up,
It either destroys you or gives you something,
And what doesn't kill you can kill you anyway,
Others expect you to feel great after a week,
It's a roller coaster of emotions,
A vicious carousel of these screwed up diseases
And people pass you by and you realize,
That no one carries that sadness in them with you anymore.

When you have another child on the way and you think about the fact that their father will never meet them every day,
When Emma asks you when Grandpa Lala will be back and you know he'll never come back,
When you see your mother wandering around the house where we lived happily and now she can barely stand it,
When you ask yourself if he sees your efforts, which the rest will never appreciate,
When you lose faith even in the last thing you believed and you'll never transform that wrong inside you,
When you watch that shadow at night, keep telling yourself: "if this, if that" looking for justification,
When you look at the guitars that will never sound again under his hands,
When you talk to the empty chair in front of you and you know well that your father will never answer again.

This is life,
And either you do it or it does you,
Sometimes hell, sometimes heaven,
Sometimes peace, sometimes it shakes horribly,
So don't stand there like that and open the door.