paroles de chanson Už Nikdy - Marpo

Kdy otevřeš ráno oči, aniž by jsi vůbec tušil,
Co tě během dneška všechno čeká,
Kdy se potkáš se svým tátou ve dveřích
A tam mu řekneš: "Dneska večer se ti ozvu, ok?"
Kdy zvedneš podělanej phone call, kde se dozvíš,
že mu v životě už nikdy nezavoláš,
Kdy se vše otočí naruby a ty máš prostě pocit,
že tohleto jen tak nerozdejcháš.

Tak to je život,
Buď se s tím popereš nebo to vzdáš,
Buď tě to zničí nebo něco dá,
A co tě nezabije může zabít kolem tebe,
Jiný pak čekaj, že se po tejdnu zas cejtíš skvěle,
Je to horská dráha emocí,
Zkurvenej kolotoč těch vyjebanejch nemocí
A lidi projdou kolem tebe a ty pochopíš,
že s tebou ten smutek v sobě už vůbec nikdo nenosí.

Kdy máš další dítě na cestě a denně myslíš na to, že ho táta nikdy neuvidí,
Kdy se tě Emma ptá, kdy se vrátí děda Lála a ty víš, že už se nikdy neobjeví,
Kdy vidíš mámu bloudit po baráku, kde jsme žili šťastně a teď tam skoro nevydrží,
Kdy se sám sebe ptáš, jestli táta vidí tvoji snahu, kterou zbytek nikdy nedocení,
Když ztratíš víru i v to poslední, v to co jsi věřil a tu křivdu v sobě nikdy neproměníš,
Kdy v noci sleduješ ten stín, furt si říkáš: "kdyby tohle, kdyby tamto" hledáš zdůvodnění,
Kdy koukáš na kytary, co se pod jeho rukama už nikdy zase nerozezní,
Kdy mluvíš sám na prázdný křeslo před sebou a dobře víš, že už ti táta nikdy neodpoví.

Tak to je život,
A buď to dáš nebo si dá tebe,
Někdy peklo, někdy zase nebe,
Někdy klid, někdy hrozně klepe,
Tak tam nestůj takhle blbě a otevři dveře.