Paroles et traduction Reznik - Nejsmutnější Člověk Ze Všech

Nejsmutnější Člověk Ze Všech

Nikdy jsem se neuměl radovat ze života
Nikdy jsem necejtil to, co ostatní lidi cítí
Jenom strach, úzkost a temnota
Nemůžu se vymotat ze svejch vlastních sítí

Nikdy jsem se neuměl radovat ze života
Nikdy jsem necejtil to, co ostatní lidi cítí
Jenom strach, úzkost a temnota
Nemůžu se vymotat ze svejch vlastních sítí

Jsem nejsmutnější člověk ze všech, dochází mi dech
Vítr v zádech mě předběh a srazil na zem
Jsem sám sobě katem
Schizofrenik, sdílím lebku s psychopatem

Jsem nejsmutnější člověk ze všech, dochází mi dech
Vítr v zádech mě předběh a srazil na zem
Jsem sám sobě katem
Schizofrenik, sdílím lebku s psychopatem

Škola mě nebavila, vždycky mě srala
Omezovala celej život už od mala
Doufal jsem ve změnu, že konečně příjde štěstí
Ale je furt v nedohlednu, je to pořád píčou ke zdi

V létě jako v lednu jsem chladnej a blednu
Hlavu si setnu, mířim po spirále ke dnu
Když si v tramvaji sednu a vidím lidi se smát
Jen tak hudbu poslouchat řvát a tancovat

Nedokážu pochopit, kde se v nich bere ta energie
Když vidím štěstí druhých upadám do letargie
Je se mnou něco špatně, jak kdybych byl jinej druh
Vidim svět matně necítím vůni, ale puch

Jsem jako duch mezi všema těma lidma
Otravuju vzduch, atmosféra je bídná
Pořád mluvim o smrti, vraždách a hnusu
Vyvalí se nějaký svinctvo vždycky, když otevřu pusu

Tolik o tom mluvim, že neznám nic jinýho
Všem přeju to nejhorší, hlavně nic dobrýho
Mý myšlenky jsou černý, nezažil jsem radost
Pocit vyhoření mě ohlodal až na kost
Jsem nejsmutnější člověk ze všech, dochází mi dech
Vítr v zádech mě předběh a srazil na zem
Jsem sám sobě katem
Schizofrenik, sdílím lebku s psychopatem

Jsem nejsmutnější člověk ze všech, dochází mi dech
Vítr v zádech mě předběh a srazil na zem
Jsem sám sobě katem
Schizofrenik, sdílím lebku s psychopatem

Utíkaj roky, život plyne před očima
Zápach ze stoky se drží jak rakovina
Nepřichází štěstí, pořád se mi těžko vstává
Nic dobrýho nevěstim, beznaděj nepřestává

Od mala vim, že nepatřim na tenhle svět
Nezapadám nikam, jak už jsem jednou řek
Kolik toho člověk muže za život vydržet
Kolik hnusu a depek si za život musí vytrpět

Jak roste věk přibejvaj na duši šrámy
Umíraj blízký lidi, mokvaj starý rány
Bejt tu navěky, z toho by mi asi mrdlo
Ale představa smrti, ta mi taky svírá hrdlo

Nemůžu se s ní smířit, proto musím smrtí vířit
Proto dělám to, co dělám a mít denně na talíři
Řezník je štít s kterým jdu naproti smrti
Nejlepší obrana je útok, proto v trackách vraždim děti

Proto vraždim lidi, rapuju o zabíjení
Jediná zkurvená jistota na tomhle světě není
To se nezmění dokud nezanikne bytí
Už o tom zase mluvim, chytám se do vlastních sítí

Nikdy jsem se neuměl radovat ze života
Nikdy jsem necejtil to, co ostatní lidi cítí
Jenom strach, úzkost a temnota
Nemůžu se vymotat ze svejch vlastních sítí

Nikdy jsem se neuměl radovat ze života
Nikdy jsem necejtil to, co ostatní lidi cítí
Jenom strach, úzkost a temnota
Nemůžu se vymotat ze svejch vlastních sítí

Jsem nejsmutnější člověk ze všech, dochází mi dech
Vítr v zádech mě předběh a srazil na zem
Jsem sám sobě katem
Schizofrenik, sdílím lebku s psychopatem

Jsem nejsmutnější člověk ze všech, dochází mi dech
Vítr v zádech mě předběh a srazil na zem
Jsem sám sobě katem
Schizofrenik, sdílím lebku s psychopatem

The Saddest Person of All

I never knew how to enjoy life
I never felt what other people feel
Only fear, anxiety, and darkness
I can't escape my own webs

I never knew how to enjoy life
I never felt what other people feel
Only fear, anxiety, and darkness
I can't escape my own webs

I'm the saddest person of all, I'm running out of breath
The wind at my back overtook me and knocked me to the ground
I am my own executioner
Schizophrenic, I share a skull with a psychopath

I'm the saddest person of all, I'm running out of breath
The wind at my back overtook me and knocked me to the ground
I am my own executioner
Schizophrenic, I share a skull with a psychopath

School never interested me, it always pissed me off
It's been restricting my whole life since I was little
I hoped for a change, that happiness would finally come
But it's still out of sight, it's still a fucking mess

In summer like in January, I'm cold and pale
I'll cut my head off, I'm spiraling down
When I sit on the tram and see people laughing
Just listening to music, screaming, and dancing

I can't understand where they get that energy from
When I see the happiness of others, I fall into lethargy
There's something wrong with me, like I'm a different species
I see the world dimly, I don't smell fragrance, but stench

I'm like a ghost among all these people
I pollute the air, the atmosphere is miserable
We always talk about death, murders, and disgust
Some kind of filth always spills out when I open my mouth

I talk about it so much that I don't know anything else
I wish everyone the worst, especially nothing good
My thoughts are black, I haven't experienced joy
The feeling of burnout gnawed me to the bone
I'm the saddest person of all, I'm running out of breath
The wind at my back overtook me and knocked me to the ground
I am my own executioner
Schizophrenic, I share a skull with a psychopath

I'm the saddest person of all, I'm running out of breath
The wind at my back overtook me and knocked me to the ground
I am my own executioner
Schizophrenic, I share a skull with a psychopath

Years are running by, life flows before my eyes
The stench from the sewer clings like cancer
Happiness doesn't come, it's still hard for me to get up
I don't predict anything good, hopelessness doesn't stop

I've known since I was a child that I don't belong in this world
I don't fit in anywhere, as I've said before
How much can a person endure in a lifetime
How much filth and depression must one endure in a lifetime

As age grows, scars accumulate on the soul
Loved ones die, old wounds get wet
Being here forever, that would probably drive me crazy
But the thought of death, it also constricts my throat

I can't reconcile with it, so I have to swirl with death
That's why I do what I do and have it on my plate every day
Řezník is a shield with which I go to meet death
The best defense is attack, that's why I kill children in tracks

That's why I kill people, I rap about killing
There is no fucking certainty in this world
That won't change until existence ceases
We're talking about it again, I'm catching myself in my own webs

I never knew how to enjoy life
I never felt what other people feel
Only fear, anxiety, and darkness
I can't escape my own webs

I never knew how to enjoy life
I never felt what other people feel
Only fear, anxiety, and darkness
I can't escape my own webs

I'm the saddest person of all, I'm running out of breath
The wind at my back overtook me and knocked me to the ground
I am my own executioner
Schizophrenic, I share a skull with a psychopath

I'm the saddest person of all, I'm running out of breath
The wind at my back overtook me and knocked me to the ground
I am my own executioner
Schizophrenic, I share a skull with a psychopath