Текст и перевод песни Daniel Landa - Morituri Te Salutant

Morituri Te Salutant

Teď přijde takový zvláštní dáreček, balíček,
Vlastně píseň, kterou bych chtěl uctít památku člověka,
Kterej podle mě vykonal za dob bolševika toho pro Čechy moc a moc,
Zapomnělo se na něj bohužel, ale já jsem na něj nezapomněl,
Díky tomuto člověku vlastně dál skládám písně. Jestli mě slyší,
Myslím, že nás slyší,
Tak posílám ti velký díky, Karle Kryle.

Cesta je prach a štěrk,
A udusaná hlína.
A šedé šmouhy
Kreslí do vlasů.

A z hvězdných drah má šperk,
Co kamením se spíná.
A chmýrka touhy z křídel Pegasů

A z hvězdných drah má šperk,
Co kamením se spíná.
A chmýrka touhy z křídel Pegasů.

Cesta je bič.
Je zlá, jak pouliční dáma.
Má v ruce štítky, v pase staniol.
A z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
Dvě křehké snítky rudých gladiol.

A z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
Dvě křehké snítky rudých gladiol.

Seržante písek je bílý, jak paže Daniely.
Počkejte chvíli!
Mé oči uviděly, tu strašně dávnou vteřinu apomnění.
Seržante! Mávnou
A budem zasvěceni
Morituri te salutant.
Morituri te salutant.

Tou cestou dál jsem šel,
Kde na zemi se zmítá.
A písek víří křídla holubí.
A marš mi hrál, zvuk děl,
Co uklidnění skýtá.
A zvedá chmýří, které zahubí.

A marš mi hrál, zvuk děl,
Co uklidnění skýtá.
A zvedá chmýří, které zahubí.

Cesta je tér a prach,
A udusaná hlína.
Mosazná včelka od vlkodlaka.
Rezavý kvér - můj brach.
A sto let stará špína.
A děsně velká bílá oblaka.

Rezavý kvér - můj brach.
A sto let stará špína.
A děsně velká bílá oblaka.

Seržante, písek je bílý,
Jak paže Daniely.
Počkejte chvíli!
Mé oči uviděly,
Tu strašně dávnou
Vteřinu zapomnění.
Seržante! Mávnou
A budem zasvěceni.
Morituri te salutant.
Morituri te salutant.

Morituri Te Salutant

A very special offering now, sweety, a gift,
A song, actually, which I would like to dedicate to the memory of a human being,
Who, according to me, did a lot for the Czechs in the Bolshevik era,
Unfortunately he has been forgotten, but I have not forgotten him,
And thanks to this man, I actually go on composing songs. If he hears me,
I think he hears us,
Then I send you many thanks, Karel Kryl.

The way is dust and gravel,
And trampled earth,
And gray streaks,
Drawn in the hair.

And from the star tracks she has a jewel,
Which winds through stone.
And the down of desire from the wings of Pegasus

And from the star tracks she has a jewel,
Which winds through stone.
And the down of desire from the wings of Pegasus.

The way is a whip.
It is evil, like a street whore.
It has labels in its hand, tinfoil on its belt.
And desire burns in its eyes, when it throws into the unknown
Two fragile sprigs of red gladioli.

And desire burns in its eyes, when it throws into the unknown
Two fragile sprigs of red gladioli.

Sergeant, the sand is white, like Daniela's arm.
Wait a minute!
My eyes saw that terrible long ago moment of admonition.
Sergeant! They will wave
And we will be initiated
Morituri te salutant.
Morituri te salutant.

I walked on along that road,
Where it writhes on the ground.
And the sand whirls the wings of doves.
And the sound of guns played for me in a march,
Which gives comfort.
And it raises the fluff, which it will kill.

And the sound of guns played for me in a march,
Which gives comfort.
And it raises the fluff, which it will kill.

The way is tar and dust,
And trampled earth.
Brass bee from a werewolf.
Rusty gun - my pal.
And century-old filth.
And awfully large white clouds.

Rusty gun - my pal.
And century-old filth.
And awfully large white clouds.

Sergeant, the sand is white,
Like Daniela's arm.
Wait a minute!
My eyes saw,
That terrible long ago
Moment of oblivion.
Sergeant! They will wave
And we will be initiated.
Morituri te salutant.
Morituri te salutant.