Morituri Te Salutant

Teď přijde takový zvláštní dáreček, balíček,
Vlastně píseň, kterou bych chtěl uctít památku člověka,
Kterej podle mě vykonal za dob bolševika toho pro Čechy moc a moc,
Zapomnělo se na něj bohužel, ale já jsem na něj nezapomněl,
Díky tomuto člověku vlastně dál skládám písně. Jestli mě slyší,
Myslím, že nás slyší,
Tak posílám ti velký díky, Karle Kryle.

Cesta je prach a štěrk,
A udusaná hlína.
A šedé šmouhy
Kreslí do vlasů.

A z hvězdných drah má šperk,
Co kamením se spíná.
A chmýrka touhy z křídel Pegasů

A z hvězdných drah má šperk,
Co kamením se spíná.
A chmýrka touhy z křídel Pegasů.

Cesta je bič.
Je zlá, jak pouliční dáma.
Má v ruce štítky, v pase staniol.
A z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
Dvě křehké snítky rudých gladiol.

A z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
Dvě křehké snítky rudých gladiol.

Seržante písek je bílý, jak paže Daniely.
Počkejte chvíli!
Mé oči uviděly, tu strašně dávnou vteřinu apomnění.
Seržante! Mávnou
A budem zasvěceni
Morituri te salutant.
Morituri te salutant.

Tou cestou dál jsem šel,
Kde na zemi se zmítá.
A písek víří křídla holubí.
A marš mi hrál, zvuk děl,
Co uklidnění skýtá.
A zvedá chmýří, které zahubí.

A marš mi hrál, zvuk děl,
Co uklidnění skýtá.
A zvedá chmýří, které zahubí.

Cesta je tér a prach,
A udusaná hlína.
Mosazná včelka od vlkodlaka.
Rezavý kvér - můj brach.
A sto let stará špína.
A děsně velká bílá oblaka.

Rezavý kvér - můj brach.
A sto let stará špína.
A děsně velká bílá oblaka.

Seržante, písek je bílý,
Jak paže Daniely.
Počkejte chvíli!
Mé oči uviděly,
Tu strašně dávnou
Vteřinu zapomnění.
Seržante! Mávnou
A budem zasvěceni.
Morituri te salutant.
Morituri te salutant.