Sól

Eina dóttur
Berr alfröðull
áðr hana fenrir fari
Sú skal ríða
þá er regin deyja
Móður brautir,
Mær.
Sól ek sá,
Svá þótti mér,
Sem ek sæja
Göfgan guð;
Henni ek laut
Hinzta sinni
Aldaheimi í.
Sól
Sól.